„Toto není armáda, která by byla zvyklá bojovat proti někomu, kdo se umí bránit," říká o amerických ozbrojených silách jejich někdejší plukovník a mnohými oceněními dekorovaný veterán války v Zálivu Douglas Macgregor, který působil jako poradce v administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Uznávaný expert na vojenství, podle jehož učebnic se vyučuje na vojenských akademiích v Izraeli, připomíná, že od roku 2001 Američané válčili skoro výhradně proti bosým pastevcům s kalašnikovy v zaostalých krajinách na Blízkém východě, přičemž přirovnává současný stav Bidenova vojska ke stavu, v němž se nacházela francouzská armáda v době před prusko-francouzskou válkou. Francouzská armáda, která byla tehdy díky své koloniální slávě považována za nejobávanější vojenskou sílu na světě, byla zvyklá válčit se všelijakými vzbouřenci a bandity ve svých zámořských državách, avšak vůbec nebyla připravena na střet s dobře vyzbrojeným a organizovaným protivníkem. Prusko-francouzská válka tak pro zemi galského kohouta skončila ponižující porážkou. Podobný osud by podle Macgregora mohl potkat USA, pokud by se vrhly do přímého konfliktu s Ruskou federací.
Ep. 18 Into the abyss: Colonel Douglas Macgregor tells us why the Ukraine war must end now. pic.twitter.com/a3bGLvJC4s
— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) August 21, 2023
„Máme výzbroj, která je stará několik desetiletí. Například tanky, na kterých jsem sloužil já ve válce v roce 1990 (válka v Perském zálivu - pozn. redakce) byly tehdy v podstatě zbrusu nové a nejmodernější. Ty tanky pořád používáme. Sice byly přestavěny, ale už nejsou nové. Ty tanky už nejsou tak schopné, jako bývaly," líčí Macgregor zaostalý stav americké vojenské techniky.
Vnímáte Alexandra Dubčeka jako kladnou postavu našich dějin?Anketa
Jaké tedy nabízí řešení? „Nejchytřejší věc, kterou můžeme udělat, je ukončit tuto válku," apeluje plukovník na své krajany.
Zároveň podotýká, že se Washington bude muset připravit na výrazné ústupky ruské straně. Pokud by Západ býval s Ruskem uzavřel mír již v dřívější fázi konfliktu, tak by Rusové podle Macgregora získali pouze velmi malou část ukrajinského území, pravděpodobně prý jen Donětsk a Luhansk. Rusům by totiž tehdy bývala stačila garance neutrality Ukrajiny a zajištění rovných práv ruskojazyčného obyvatelstva žijícího na jejím území. „Většina toho, co se teď děje, souvisí s útlakem Rusů žijících na Ukrajině ze strany ukrajinské vlády," vysvětluje Macgregor. „A toto je samozřejmě radikální nacionalistická vláda, která se v Kyjevě dostala k moci v roce 2014," míní o současném ukrajinském režimu americký expert. „A tato vláda, jakmile se dostala k moci, tak začala vést válku proti těm tzv. odtrženým provinciím. A Putin se snažil a snažil a snažil, Minské dohody budiž toho dobrým příkladem, najít řešení, které by se vyvarovalo konfrontace," analyzuje Macgregor historické pozadí současného konfliktu na východě Evropy. „Nyní díky bývalé německé kancléřce Angele Merkelové víme, že Minské dohody byly pouhou lstí, způsobem jak dát Ukrajincům více času na to, aby vybudovali svou armádu. Aby ji vybudovali na co?“ ptá se vojenský analytik. „Je docela zřejmé, že se připravovali na útok proti Rusku," myslí si. „Dalším krokem pak byla naše snaha umístit na východě Ukrajiny rakety tak, aby byly na dostřel vzdálené pouhých několik minut od významných ruských měst," připomíná Macgregor s tím, že takové kroky Washingtonu byly pro Rusko od začátku nepřijatelné.
Nyní je prý však, vzhledem k ukrajinským neúspěchům na bojišti, ruská vyjednávací pozice daleko silnější a je tudíž otázkou, co budou Rusové ochotni v rámci mírové dohody akceptovat. „No, myslím si, že budou požadovat, aby to, co zbude z Ukrajiny, nárazníková Ukrajina, jak tomu teď většina lidí říká, která bude pravděpodobně na západ od Dněpru, tak aby tato Ukrajina byla neutrální. Nemůže být součástí NATO. Rusové nikdy nebudou tolerovat síly NATO na ukrajinské půdě, protože jsme přesvědčivě prokázali, že jsme vůči Rusku zásadně nepřátelští. To je tedy jejich minimální požadavek," míní s tím, že Rusko v této fázi pravděpodobně bude rovněž chtít uplatňovat vliv na složení ukrajinské vlády, aby se pojistilo, že nedojde k podobnému scénáři, jaký nastal po Minských dohodách, kdy Kyjev za podpory Západu využil dočasný mír k přípravám na válku.
„Myslím, že všechny lži, které se vyprávějí více než rok a půl, o tom, že Ukrajinci vítězí, že ukrajinská věc je spravedlivá, že Rusové jsou zlí, Rusové jsou neschopní - to vše se hroutí," míní Macgregor.
Na otázku moderátora Tuckera Carlsona, jaké jsou momentální cíle Ukrajiny, Macgregor odpovídá, že většina běžných Ukrajinců se prostě jen snaží přežít, což se ovšem pro ně stává stále těžším. „Zelenský a radikálové okolo něj jsou v podstatě odhodláni vést tuto válku až do posledního Ukrajince," usuzuje americký plukovník. A to i přesto, že ukrajinské ztráty na životech už prý dosahují 400 000. „A samozřejmě jsem si jistý, že Zelenský a jeho kamarádi touží v určitém okamžiku odejít do důchodu na svá sídla na Floridě, v Benátkách nebo na Kypru, aby si užili miliardy, které se jim podařilo nakrást nebo odčerpat z veškeré pomoci, kterou jsme jim poskytli," glosuje Macgregor. „Nezapomeňte, že Ukrajina je pravděpodobně jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě," zdůvodňuje své závěry americký analytik.
Bývalého amerického prezidenta George W. Bushe, který Zelenského dříve přirovnal k Winstonu Churchillovi, Macgregor považuje za „nepříliš přemýšlivého muže.“ Plukovník připomíná, že současný ukrajinský prezident se dříve živil jako komik, který „na jevišti předstíral, že je transvestita.“ „Dělal různé věci s různými částmi svého těla, do kterých nebudu zabíhat,“ říká Macgregor o ukrajinském státníkovi a vojevůdci, jenž ve své dřívější kariéře proslul mimo jiné tím, že během některých svých představení hrál na klavír svým pohlavním údem. Co tedy zapříčinilo politický vzestup excentrického komika do prezidentské funkce? Americký analytik uvádí, že komikovu politickou kariéru odstartoval ukrajinsko-izraelsko-kyperský oligarcha Ihor Kolomojský, známý jako jeden z hlavních prvotních sponzorů pluku Azov, jehož příslušníci jsou spojováni s válečnými zločiny a neonacistickou symbolikou. Významnou roli však v Zelenského mocenském vzestupu prý také hrála americká zahraniční politika, a konkrétně diplomatka Victoria Nulandová.
„Kamkoli přijde, tam obvykle dochází ke konfliktům, krizím a bojům. A ona je silným zastáncem boje do posledního Ukrajince,“ říká Macgregor o první náměstkyni ministra zahraničí Nulandové, kterou považuje za jednu z hlavních mozků současné americké strategie na Ukrajině. Macgregor řadí Nulandovou k ideologickému proudu tzv. neokonzervativců, kteří zastávají významné posty v obou dvou politických stranách tvořících americký establishment. „Jejich program říká, že dokud nebude celý svět obsazen americkými vojsky a násilně převeden na nějakou formu demokracie, kterou schvalujeme, svět nebude bezpečný a my musíme pokračovat v boji,“ vysvětluje Macgregor. Nepříliš přátelský vztah některých členů Bidenovy administrativy k Rusku má však podle něj i specifičtější příčiny osobního rázu. „Myslím, že Rusko má pro tyto lidi zvláštní přitažlivost, protože si myslím, že tito lidé mají předky, kteří pocházeli z této oblasti světa a mají na Rusy permanentně spadeno,“ domnívá se Macgregor. Podle veřejně dostupných informací je Victoria Nulandová vnučkou Meyera a Vitsche Nudelmanových, židovských emigrantů, kteří v roce 1907 odešli z oblasti Besarábie nacházející se na území tehdejšího ruského impéria do New Yorku.
Podobný rodinný osud sdílí ostatně i přímý nadřízený Nulandové, ministr zahraničí Antony Blinken, jehož pradědeček Meir Blinkin se narodil ve městě Perejaslav 80 km od Kyjeva, odkud v roce 1904 odešel za lepším životem do Ameriky. „Meir se vždy podepisoval v jidiš jako Blinkin, ale jeho potomci změnili jedno písmeno a jméno se stalo Blinken,“ píše server Ukrainian Jewish Encounter, který vyzdvihuje blízký osobní vztah ministra zahraničí USA k dnešní Ukrajině.
Macgregor si však myslí, že většina Američanů zášť k Rusku nepociťuje a že nepřátelství s touto velmocí není v jejich národním zájmu. „Nemyslím si, že by někdo ve vládě měl utvářet politiku na základě toho, jaké neštěstí zažili v Rusku jeho předkové,“ míní analytik.
Ve válce však kromě osobní zášti některých amerických politiků k Rusku podle Macgregora hrají roli také ekonomické zájmy. Západní investoři, jako například vlivná globální firma BlackRock, si prý dělají zálusk na úrodnou ukrajinskou půdu. O tom, zdali se jim skutečně podaří tamní přírodní bohatství ukořistit, má však Douglas Macgregor pochybnosti, neboť odhaduje, že válka skončí „naprostou a totální porážkou ukrajinského režimu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Adam Šesták
ruský medvěd
