Jak vysoká je investice do začátku stomatologické praxe?

Nemusí být nijak závratně vysoká, ale čeští stomatologové na to moc nehledí.  

Když jsem začínal, tak nám banky nechtěly půjčovat peníze. Zvlášť, když jsme neměli smlouvu s pojišťovnou. Kdežto dnes je situace úplně jiná.

Problém je v tom, že firmy stomatologům nutí zbytečně drahé vybavení. Proto řada z nich nepracuje na pojišťovnu, neboť musí splácet. Firmy jim ale říkají – vždyť si to kupuješ jednou v životě, tak si kup to nejluxusnější…

Na západě je to tak, že mladí vystudovaní zubaři většinou pracují pět až deset let pro někoho jiného. Až posléze si otevřou vlastní praxi, mají už něco vyděláno, ale i tak často nakupují vybavení „z druhé ruky.“ Pro začátek to stačí. Když je potřeba něco navíc nebo modernější, tak si to koupí za své a nezadlužují se.

U nás však žasnu, jak honosné praxe si zakládají kolegové čerstvě po škole. Doslova musím říct, že málokde v New Yorku nebo Švýcarsku jsem viděl takové ordinace, jako na českých vesnicích. To, co by mohlo stát pět milionů, tady stojí dvacet. A je jasné, že čerstvě vystudovaný doktor si to ze svého nezaplatí.

Výsledek je tedy ten, že zadlužení zubaři nepracují na pojišťovnu, ale dělají plomby za šest, sedm tisíc, protože splácí vysoké úvěry.

Tady v Asklepionu máme starší křesla, a kolegové se často diví, proč nekoupíme nové. Já vždy odpovídám, že bych to musel pacientům zdražit. A to nechci.

Fotogalerie: - Projekt Budoucnost

Je tady navíc zakořeněné myšlení, které podporují samotné univerzity, že to nejdražší rovná se nejlepší. Ze škol vycházejí stovky zubních lékařů, kteří plánují mít tu nejlepší a nejluxusnější praxi pro nejbohatší klientelu… Ale málokdo už myslí na obyčejné lidi, kterých je většina.  

Postupem času k tomuto uvědomění mnozí zubaři dojdou. Přetahují se s kolegy o hrstku bohatých pacientů, a ti běžní lidé na jejich služby nemají… Často pak kvůli těmto důvodům musejí změnit cenovou politiku, jinak by se neuživili.

Často upozorňujete na to, jak špatně jsou na tom Češi s ústní hygienou. Opravdu je to stále tak špatné? Liší se skutečně úroveň péče o zuby mezi lidmi s různým sociálním statusem?

To je pravda, to se liší, ale nebylo tomu tak vždy. Když jsem coby stomatolog začínal, setkal jsem se s něčím, co na západě vůbec neexistuje – bohatý člověk s dezolátními zuby.

Mimochodem, víte, jak ve Velké Británii říkají špatným zubům? Czech teeths – české zuby. Ti nejproblematičtější pacienti tam pocházeli z Čech. Vesměs Romové s kombinací špatně opravených či neopravených zubů s nedostatečnou hygienou.

Několik desetiletí nazpět nebylo samozřejmostí, že si lidé čistili zuby. Lépe řečeno – skoro si je nečistili. Chrup proto měli v úplně dezolátním stavu, a to ať byli bohatí, nebo chudí.

Dnes je ta situace jiná. Lidé z centra Prahy, Olomouce či Brna kazy nemají a mít nebudou. Není to nutně tak, že by tyto lidi definovalo bohatství, ale jsou to rodiny s určitými životními standardy, do kterých hygiena a péče o zuby patří. Pochopili, že elektrický kartáček za pět tisíc je investice, která se vyplatí. Je rozdíl dát pár tisíc za kartáček než tři sta tisíc za nové zuby.

Fotogalerie: - František Josef I. v nemocnici

Jaká je budoucnost české stomatologie? Kde bude obor za deset, dvacet let?

Na studium stomatologie chodí často lidé proto, že si myslí, jak se budou topit v penězích. Rodiče jim třeba řekli, že zuby se budou opravovat pořád, a že stomatologie je terno. Ale v tom případě rodiče nic nevědí o medicíně.

Já znám ortopedy, kteří mají sbírky aut veteránů v hodnotě několika milionů liber. To žádný český zubní lékař nikdy mít nebude. Stomatologové jsou oproti jiným lékařským oborům chudší. Jen třeba někde na venkově vypadají bohatí ve srovnání s ostatními lidmi. Aby nemuseli platit daně, vezmou si na leasing drahé auto, ale tím to končí.

Stomatologie je obor, který se stará nejvíce o chudé lidi. A čím více si lidé čistí zuby a věnují péči prevenci, tím méně bude třeba těch klasických stomatologů. Nebudou mít, co léčit.

A tak ti mladí dnes čekají na bohaté lidi, ale místo toho tam chodí pacienti, kteří doma kartáček ani nemají nebo si šmudlají jeden čtyři roky, a chtějí všechny zákroky na pojišťovnu. Stomatolog spráskne ruce nad dezolátním stavem chrupu, vypočítá desítky tisíc na opravu, ale pacient na to nemá.

Já se v takových případech snažím udělat na pojišťovnu maximum. Dám lidem také rady, do čeho investovat, aby zuby aspoň trochu zachránili. Někdo je po konzultaci se mnou dokonce ochotný vzít si půjčku, aby si dal chrup do pořádku.

Ale mladí stomatologové takovou péči většinou neposkytují. Zastávají přístup „všechno, nebo nic“, resp. „buď zuby za čtyři sta tisíc, nebo nic“. Tak je to učili na univerzitě – udělat zcela dokonalý plán ošetření.

V západních zemích, kde, jak jsem říkal, neznají nic takového, jako bohaté lidi s dezolátním chrupem, je stomatologie z velké části estetická záležitost. Lidé z centra New Yorku nebo L. A. nemají kazy ani paradentózu. Jejich problémem jsou nejčastěji křivé zuby nebo nedostatečná bělost.  A tak se rovná, bělí a upravuje…

Zbytek amerických stomatologů jsou vyloženě zubaři pro chudé, kteří řeší kazy, kámen, paradentózu a záchranu zubů. A takhle rozdělené to za pár let bude i tady v České republice.

Fotogalerie: - Koupání v krvi před ruskou ambasádou

Hygienické návyky začínají už v rodině, nebo by na tom měla mít podíl škola. Za mého dětství jsme se školou chodili na prohlídky k zubaři, pak to ale vymizelo. Jak zlepšit prevenci?

Na účtech pojišťoven leží miliardy na prevenci, ale platí se z toho nesmyslné výlety. Stomatologická komora přišla s návrhem, že by každé dítě ve škole dostalo kurz čištění zubů, jako je tomu například ve Švýcarsku. Ještě jsme k tomu přidali podmínku, aby děti přivedli rodiče.  U nich totiž leží kořen problému. Rodiče dávají špatný příklad, protože sami si zuby nečistí. Jakmile jejich potomek zjistí, jak je péče o zuby důležitá, maminka s tatínkem se zastydí a také začnou s hygienou. Tento způsob, který zapojí celou rodinu, nám přišel velmi efektivní.

Projekt by vyšel asi na 50 milionů ročně, což by se z pojišťoven klidně mohlo zaplatit. Ale ony nechtějí.

Proč nechtějí?

To je složité. My jako stomatologická komora se snažíme, ale hlavně se musí projevit pacienti. Ti mohou změnit laxní přístup pojišťoven. Měli by říct „A dost! Pokud mi nezajistíte doktora, nebudu vám platit!“

V Čechách je to řízeno politiky. Jejich zájmem je udržet hodně nemocnic a nezavírat ani ty, kde se skoro nepracuje. Ve volebních kampaních totiž vypadá dobře, když jako politik řeknete – udržel jsem vám tady nemocnici! Jenže to ještě nic nevypovídá o efektivitě nebo kvalitě.

Mám zkušenost, že nejvyšší platy dostávají lékaři v nemocnicích, které jsou skoro prázdné.

To je případ třeba některých porodnic. Maminky  tam odmítají rodit, jezdí raději x kilometrů jinam, ale ty budovy se stejně udržují v provozu.

Ministr zdravotnictví mi nedávno říkal, že je hodně nemocnic v okolí Brna, které nemají smysl, protože Brno by jejich pacienty v pohodě zvládlo. Do těchto nemocnic jdou peníze ze státního rozpočtu, je tam pár doktorů, pacienti tam nechtějí, ale město ten provoz drží zuby nehty.

V Německu se to řeší tak, že nemocnice zůstane, ale s upraveným fungováním. Třeba se v ní neslouží noční služby apod. V Čechách všichni usilují o nemocnice s nonstop provozem, což stojí strašné peníze.

A když holt lidi chtějí mít tyhle malé zbytečné nemocnice, tak si holt budou muset platit zubaře.

Mnoho lidí vás má zařazeného jako „lékaře pro bohaté.“ Jak ale vyplývá z vašich slov, vy běžně pracujete na pojišťovnu, že?

Já jsem jeden z nejlevnějších českých zubařů vůbec, neboť přesně dodržuji zákony. A tak jsem zahrnutý právě nejvíce lidmi, kteří mají špatný chrup.

Když totiž podle zákona správně počítáte ceny, tak čím jste lepší, tím jste levnější. Zní to absurdně, ale je to tak. A odpovídá tomu i fakt, že lékaři, kteří jsou opravdu dobří, jsou také velmi žádaní. Dělají totiž rychle, a tak jsou laciní.

Ale začínající zubař, který udělá dvě nebo tři plomby za dopoledne, což se ve škole naučil, jde raději do privátu. Za normální ceny by prodělal.

Já sám pracuji na pojišťovnu asi rok, protože mi pětadvacet let nechtěli dát smlouvu. Prý jsem byl se třemi atestacemi nadbytečný.

V Karlových Varech jsme kvůli tomu, že nám nedali smlouvu s pojišťovnou, dokonce museli zrušit ordinaci. Přitom právě ve Varech je velký problém s dostupností stomatologické péče. A tak tedy tamní pacienti musejí jezdit za námi do Prahy.  

Vraťme se teď ke covidu. Kdo by podle vás měl být potrestaný za to, co se tady ty dva roky dělo?

54 miliard zmizelo v nesmyslném testování. Resp. nezmizelo, ty peníze někde jsou… Pro mnoho lidí, a myslím tím i lékařů, to byl obrovský kšeft. A nikdo to nekontroloval, bylo to naprosto netransparentní.

Někteří doktoři mi dokonce říkali, že posílali každé tři dny stejný seznam negativních pacientů, aniž by je však testovali…

Já sám jsem po očkování dostal parézu, ze které jsem se ještě pořádně nezrehabilitoval. Přesto si někteří lidé myslí, že jsem parézu předstíral. Přitom nejsem jediný, komu se to stalo. Volalo mi několik pacientů se stejnými problémy. Na příbalovém letáku je uvedeno, že tato komplikace může po očkování nastat, „takzvaní vědci“ ale tvrdili, že nic takového možné není.

Když se to však už stane, je třeba nasadit léčbu kortikoidy. Doktoři se to však báli léčit. Když slyšeli, že se vám to stalo po očkování, nazvali vás dezolátem. Nechtěli s tím mít nic společného. Museli by to hlásit, a to by pro ně mohlo mít blbé důsledky… Já jsem takovým odmítnutým lidem často radil, takže vím, že tohle se opravdu dělo.

V celé pandemii podle mě vůbec nešlo o lidi. Přitom v únoru 2020, ještě, než přišel covid do Česka, zasedala vědecká rada Ministerstva zdravotnictví, a tam se už problematika covidu řešila. Zaznělo tam, že bychom se měli primárně starat o lidi doma. To se pak úplně vytratilo. Matematici tady počítali nějaké modely, ale lidský faktor se z toho zcela vytratil.

Nejhůře podle mě dopadli senioři. Jim nikdo nezavolal, nikdo je neinformoval, komunikace byla naprosto tristní. A když už osmdesátiletá babička dostala covid, tak byla nechána napospas, místo toho, aby tam každý den dojela nebo zavolala domácí péče a zeptala se, jakou má teplotu, jak se jí dýchá atd.

Mnoho lidí zemřelo zbytečně. Stačilo je převézt do nemocnice o den nebo dva dříve, dát je na kyslík, a dostali by se z toho. Měli bychom se z toho poučit a nastavit si plán na to, jak budeme podobné problémy řešit příště.

Co si myslíte o „vtipech“ některých politiků a dalších veřejně činných osob, kteří se navážejí do účastníků protivládních demonstrací kvůli špatným zubům?

U politiků mi to přijde naprosto strašné. Jak je vidět, mnoho z nich by se jinak neuživilo, a tak je živí rozsévat nenávist.

Je pravda, že mnohé z toho, co na demonstracích zaznívá, není reálné a některá hesla nedávají smysl. Ale pravdou taky je, že ti lidé se bojí. Mají strach o budoucnost. Výsměchy od politiků na jejich zuby mi přijdou opravdu za hranou.

Na některých akcích tzv. dezolátů bez zubů byli ale přítomni i stomatologové. Ok, na demonstraci proti bídě asi zrovna ne, ale na demonstracích např. kvůli covidovým opatřením někteří moji kolegové byli. Měli totiž obavu, že se zde začíná odvíjet něco, co může skončit jako v padesátých letech. Uvědomovali si, jak je důležité hájit svobodu projevu, abychom zde neskočili jako v padesátých letech.

Spousta tzv. „lepších novin“ chce mít exkluzivní přístup k politikům a domlouvat s nimi, co se lidem řekne a neřekne. Žijí v časech Národních listů, kdy českou politiku řídil Rieger. Dnes už ale víme, že konkurence názorů je dobrá věc.

Mám kolegy ve stomatologické komoře, kteří jsou členy současných vládních stran nebo s nimi sympatizují. Mám kolegy s preferencemi ANO nebo SPD. Lidé jsou přece různí, a je to tak dobře.

Psali jsme:

Přišli zubaři z Ukrajiny. Bez papírů, nikdo o nich neví. Šmucler o péči a cenách

Světová zdravotnická organizace, námět na komedii, vyprávěl Roman Šmucler. Ale když kvůli tomu umírají lidé, k smíchu to moc není

Rodinné auto, ekologické. I tomu vypustili kola. Blamáž aktivistů

Stíhačky F-35 pro ČR: 40 miliard za letadla. A více než 60 miliard padne na toto

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.