Chceš zisk? Hned kartáč od neziskovek. Banky i obchody. Pak jim to lidé vrátí...

07.04.2023 9:49 | Komentář

Aktivistické kampaně firem, nabádajících klienty k větší společenské zodpovědnosti a ochraně životního prostředí, jsou často jen marketingovým tahem a ústupkem vůči neziskovkám. Silnou motivací firem je strach, aby se nedostaly pod palbu kritiky. To se však může obrátit proti nim, neboť lidé pokrytectví prohlédnou a přejdou jinam, uvádí v komentáři pro ParlamentníListy.cz ekonom Lukáš Kovanda. Samotné vybrané firmy k dotazům na ohlasy ke svým kampaním mlčí...

Chceš zisk? Hned kartáč od neziskovek. Banky i obchody. Pak jim to lidé vrátí...
Foto: Repro Youtube
Popisek: Herec Milan Peroutka propaguje ekologické balení dárků pro Komerční banku

Anketa

Chcete, aby byl Andrej Babiš znovu premiérem?

77%
hlasovalo: 34692 lidí
Společenská odpovědnost firem je velké téma, které v současnosti čím dál častěji řeší obchodní řetězce i banky. V rámci svých marketingových strategií proto vymýšlejí nejrůznější kreativní způsoby, jak lidem vštípit to správné chování.

ParlamentníListy.cz už psaly o soutěži, kterou před pár dny na facebooku vyhlásil Kaufland, a která u zákazníků nesetkala se zrovna pozitivní odezvou.

Můžeme si však také vzpomenout na Lidl nebo Komerční banku s předvánoční kampaní nabádající veřejnost, aby na štědrovečerní večeři oželela kapry. Ani tenkrát však tyto aktivity veřejnost příliš nenadchly. Mnozí lidé se tomu vysmívali, část z nich však přešla k činům a rozhodla se aktivistické firmy nepodporovat. Lidl tak přišel o některé zákazníky a Komerční banka o klienty.

Jak však ukazuje současnost, podobné kampaně běží dál, takže názory zákazníků nejsou pro firmy příliš směrodatné. A přitom by měly být, neboť klienti, resp. výdělky, jsou v případě podnikání na prvním místě... 

Pod palbou neziskovek

„Jak řekl klasik, jedinou společenskou zodpovědností firem by měla být tvorba zisku. Tím, že firmy tvoří zisk, prokazují, že jsou celospolečensky přínosné,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom Lukáš Kovanda. „Toto pravidlo však platilo ve dvacátém století. Dnes mezi okruhy důležitých věcí, které korporace a velké firmy musejí provádět, spadá i ona společenská odpovědnost.“

Podle Kovandy jde nejen o způsob marketingu, ale důvodem mnohých firem je i strach: „Firmy se snaží budit dojem, že jim jde o něco více než jen o zisk. Nechtějí se totiž dostat pod palbu kritiky z médií nebo od neziskového sektoru, takže preventivně konají určité kroky, které mají navodit dojem, že jsou společensky odpovědné, že konají dobro, jde jim o životní prostředí atd. Často je to však jen úlitba, snaha zavděčit se, aby byl klid. Zavání to pokrytectvím. Není to skutečná snaha pomoct společnosti, ale dělá se to pro efekt opravdu jen proto, aby se firmy nedostaly na černou listinu neziskovek, některých médií a potažmo i veřejného mínění.“

Někdy to však firmy přehánějí natolik, že tím podle Kovandy naopak své zákazníky rozhořčí: „V konečném důsledku se to může obrátit proti nim. Lidé jsou totiž citliví na to, když je někdo do něčeho tlačí. A zvlášť pokud se jedná o firmu nebo službu, která dosud neměla s agendou udržitelnosti apod. co dočinění. Lidé v tom vidí jen prostředek nátlaku neziskových skupin a neztotožňují se s tím.“

Firmy a korporace se však proaktivně snaží tuto progresivistickou agendu rozjíždět a narážejí častokrát na odpor svých zákazníků. „Ti pak mnohdy mohou přecházet ke konkurenci, pokud mají dojem, že aktivismus je už neúnosný a přebíjí hlavní službu firmy,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda. „Firmy proto musejí dávat pozor, aby svým zapáleným přístupem nevylily s vaničkou i dítě,“ upozornil na závěr.

Otázky bez odpovědí

Kovanda tak svými slovy potvrdil chování mnohých zákazníků například Komerční banky, kteří v roce 2021 v reakci na aktivistickou kampaň pro záchranu kaprů od tohoto peněžního ústavu odešli.

Naše redakce se proto obrátila na samotnou Komerční banku. Zajímalo nás, jak vedení banky hodnotí tyto kampaně, zdali je vymýšlí český region nebo zahraniční centrála a jaké ohlasy zaznamenali od klientů? 

Mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová reagovala e-mailem a odkázala redakci na report uvedený na svých stránkách. V něm se sice píše, kolik emisí banka vyprodukovala i jak šetřila a přispívala k ochraně životního prostředí, o zpětné vazbě svých klientů se však nedočteme nic.

Ve druhém odkazu, který se věnuje strategii v oblasti ESG (životní prostředí, společenská odpovědnost, řízení) se můžeme dočíst, že hlavními tématy Komerční banky jsou bezpečnost dat, digitalizace, energetická transformace, odolnost obchodního modelu a řízení právního a regulačního prostředí, o smyslu a motivaci celé strategie však opět není řečeno ani slovo…

Stejné otázky položily ParlamentníListy.cz i obchodním domům Kaufland, Billa a Lidl. Do doby zveřejnění tohoto článku od nich však redakce nedostala žádnou odpověď.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Andrea Novotná

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

20:20 „Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

Blží se dvacáté výročí vstupu ČR a dalších zemí do EU. V europarlamentu už se konalo slavnostní zase…