Vím, že připravujete knihu o pravdě. Jak je to s tvrzením o tom, že pravda, která vítězí, a za kterou se bojuje, prý jako věc neexistuje?

Je to dobrý provokující nadpis, který má zvednout čtenáře se židle a přinutit ho k dalšímu čtení. Tato věta však vyžaduje další vysvětlení. Pravdu neodtrhneme ze stromu, nevypěstujeme na poli, nevykopeme z hlubin země a nenajdeme ji v knihovnách a archivech. (Možná na ministerstvu pravdy nebo v Evropské komisi, ale tam nemám přístup.) Přesto existuje slovo PRAVDA jako historicky vyvinutý kulturní abstrakt. Mám rád větu od mistra Jana Husa „Hledej pravdu, prav pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu.“ Ale jak říkám, nenajdeme pravdu ani v lese a ani na louce. Samotná definice pravdy zní – pravda je mírou shody tvrzení, názoru a teorie se skutečností.

Takže v knihovnách a v archivech nenajdeme pravdu, ale najdeme pojednání, teorie, názory, tvrzení. Tyto teorie mohou být více, nebo méně ve shodě se skutečností. Dále v knihovnách najdeme historická fakta. V zemi pak artefakty minulosti, které na světlo vynášejí archeologové. Každý nový fakt vyhrabaný ze země, nebo nalezený v archivu, nebo změřený v laboratoři pozměňuje tvrzení, názor, teorii. Abych to shrnul. Zatím mám pro knihu o pravdě připravených čtyřicet dva vlastností pravdy. Subjektivní, objektivní, abstraktní, konkrétní, absolutní, relativní, částečná, celková atd. Nejdůležitějším kritériem se mi jeví míra pravdivosti, míra shody názoru se skutečností. Pak mluvíme o vlastnosti názoru z pohledu jeho shody se skutečností – pravdivost, nepravdivost, omyl, lež. Dnešní módní slovo dezinformace je sémantický nesmysl. Má jediný význam, vyjadřuje opak informace, tzn. neinformace. Vědci pracují na pojmu informace, neinformací se nezabývají. Nechápu, proč se zavedl nesmyslný pojem dezinformace.

Proč je důležitá míra shody tvrzení se skutečností?

Než odpovím na otázku, musím čtenáře varovat a současně se omluvit. Pro jedny budu odpovídat příliš polopaticky a rozvláčně, jiným čtenářům se moje povídání bude zdát příliš teoretické, akademické, nutící přemýšlet, což se může zdát, že narušuje komfort a pohodu čtení. Uvedu citát George Bernarda Shawa „Ti, kdo nedokážou změnit svou mysl, nedokážou změnit nic.“ A ještě jeden: „Dvě procenta lidí přemýšlí, tři procenta si myslí, že přemýšlí, a 95 procent lidí raději zemře, než aby přemýšleli.“ Věřím, že tyto citáty neplatí pro čtenáře Parlamentních listů. Proto mějte prosím se mnou trpělivost. Dostanu se i k tomu, že ukážu, jak velký význam má pochopení míry pravdivosti pro praktický život a přetrvání civilizace.