INZERCE

Nizozemský větrný park Borselle III/IV těsně před dokončením v listopadu 2020. Ilustrační snímek. Foto: MHI Vestas Offshore Wind

Evropská unie vsadila na zelenou energii. Co bude cíl 42,5 procenta k roku 2030 znamenat pro Česko?

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropské unie vzroste na 42,5 procenta do roku 2030. Ve hře je stále i navýšení na 45 procent. Počítá s tím dohoda vlád členských zemí s Evropským parlamentem. Oba orgány musí nyní tuto předběžnou politickou dohodu potvrdit. K dosažení cíle přispěje každý členský stát, avšak výše „zelených procent“ pro jednotlivé státy je stále neznámá.

Dohoda se zaměřuje na oblasti, ve kterých zatím nástup obnovitelných zdrojů nebyl tak rychlý jako ve výrobě elektřiny. Co se týká dopravy, členské země si budou moct zvolit mezi snížením intenzity emisí skleníkových plynů v dopravě o 14,5 procenta díky využívání obnovitelných zdrojů energie a závazným cílem dosažení nejméně 29procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů v rámci konečné spotřeby energie v odvětví dopravy do roku 2030.

Předběžná dohoda stanovuje závazný kombinovaný dílčí cíl ve výši 5,5 procenta pro pokročilá biopaliva (ideálně získávaná z nepotravinářských surovin) a obnovitelná paliva nebiologického původu, tedy obnovitelný vodík a syntetická paliva na bázi vodíku.

Cíle pro budovy i průmysl

Domácí úkoly dostane také průmysl. Ten by měl navyšovat využívání energie z obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně. Do roku 2030 by aspoň 42 procent vodíku používaného v průmyslu mělo pocházet z obnovitelných zdrojů, do roku 2035 by tento podíl měl činit 60 procent.

Co se týká oblasti vytápění a chlazení budov, nová dohoda stanovila orientační cíl alespoň 49procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Vyjednaný kompromis posiluje kritéria udržitelnosti pro biomasu určenou k výrobě elektřiny a tepla.

Předběžná dohoda zahrnuje zrychlená povolovací řízení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů bude považována za „převažující veřejný zájem“, což má urychlit stavbu nových větrných či solárních elektráren. Ty mají být v prioritních regionech (tzv. „go to zóny“) schváleny do 12 měsíců a v ostatních do 24 měsíců.

Nová pravidla nahradí původní směrnici o obnovitelných zdrojích energie platnou od prosince 2018. Ta je z dnešního pohledu až příliš málo ambiciózní: počítá totiž s 32procentním podílem energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU k roku 2030.

Zelená procenta v Česku

Co to bude ambiciózní cíl k roku 2030 znamenat pro Česko? „Evropskému cíli v České republice odpovídá zdvojnásobení současného podílu ze 17 na 34 procent do 2030. Čtyři ikonická řešení: nejméně 1000 MW nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Podle posledních známých čísel Eurostatu z roku 2021 pokryly obnovitelné zdroje 21,8 procenta celkové spotřeby energie (elektřina, průmysl, vytápění, doprava). Česká republika byla s podílem 17,7 procenta pod unijním průměrem. Mezi „nejvzornější žáky“ patří Švédsko (62,6 %), Finsko (43,1 %) a Lotyšsko (42,1 %), naopak nejvíc zaostávají Malta, Nizozemsko a Lucembursko s podílem okolo 12 procent a Belgie s 13 procenty.

Je zdvojnásobení podílu do roku 2030 reálné? Podle analytiků společnosti Ember je očekávané tempo budování solárních elektráren v souladu s cílem, problém naopak vzniká u výstavby větrných elektráren – hlavně u projektů na moři. Podobně to vidí oborové sdružení WindEurope, které upozornilo na zpomalení výstavby větrných parků. Vedle zdlouhavých povolovacích řízení totiž vznikl problém s cenou a dostupností některých komponentů a surovin.

(dtr)