Ivan David: Zemětřesení, geopolitické zájmy a mocenské boje

15.02.2023 7:37 | Komentář

Dnes je to týden, kdy se doslova otřásla Země. Zemětřesení v několika vlnách srovnalo se zemí města v jihovýchodním Turecku a severovýchodní Sýrii. Počet obětí každý den stoupá, ve chvíli, kdy píšu tuto stať, už dosáhlo 36 000 a stále přibývají, dokonce se odhaduje, že závěrečný počet bude dvojnásobný.

Ivan David: Zemětřesení, geopolitické zájmy a mocenské boje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Ivan David

Je to strašlivá tragédie, v tom se shodují všichni. Bohužel, mocní se neshodnou v tom, jak a kterým obětem pomoci.

Ohledně Turecka jsem měl obavy, jak turecký stát pomůže v oblastech, které jsou obývány převážně Kurdy. Na území na severovýchod od epicentra zemětřesední u města Gaziantep. Postižena byla velká „kurdská“ města, například Diyarbarkir/ Amed či Malataya.

Zdá se, že nejhorší obavy se naplnily. Jak uvádějí reportéři z místa, včetně reportérky rakouské veřejnoprávní televize ORF, ale především kurdští představitelé z Turecka, pomoc po 3 kritické dny od začátku zemětřesení prakticky nebyla žádná. Předseda Kurdské německé obce Ali Ertan Toprak v rozhovoru 11. února pro STERN řekl: „Lidé jsou zcela ponecháni sami sobě. Tisíce lidí jsou stále pod troskami a ti, kteří přežili, se bojí, že zemřou žízní, zemřou hlady nebo umrznou. Máme tam mnoho přátel a příbuzných, jak v Turecku, tak v Sýrii. Už několik dní od nich dostáváme zoufalé hovory a hlasové zprávy. Lidé nás doslova prosí, abychom požádali mezinárodní společenství o pomoc, protože turecký stát naprosto selhal.“

Toprak také upozornil, že Turecko má druhou největší armádu NATO – asi 1 milion lidí ve zbrani – ale vláda a prezident Erdogan je na pomoc po zemětřesení vůbec nenasadili! Turecká záchranářská organizace AFAD podle vyjádření místních představitelů také v mnoha oblastech vůbec nebyla. Přišla pomoc ze zahraničí – z Řecka a Arménie, ale také z Rakouska, Německa, Ruska a dalších zemí. Vzedmula se obrovská vlna solidarity. Kurdská německá obec sebrala jen za 3 dny 100 000 eur. Pomáhá mezinárodní organizace Červený kříž a Červený půlměsíc. Pomoc tureckého státu je hodnocena jako velmi nedostatečná. Turecká armáda a další mocenské složky nastoupily až v okamžiku, kdy bylo třeba zabránit rabování či chránit záchranné týmy před útoky místních lidí, kteří mnohdy po řadu dní vyhrabávali své mrtvé či zraněné z trosek holýma rukama a jsou zoufalí a naštvaní. K tomu se přidávají útoky různých kriminálních band… Mnohé záchranné týmy, třeba izraelský, už Turecko opustily.

Anketa

Má obžalovaný Dominik Feri vaše sympatie?

3%
96%
hlasovalo: 8117 lidí

Situaci v Sýrii komplikují jednak složité mocenské poměry – zrovna v zasažených regionech severovýchodní Sýrie nemá Asadův režim nad územím příliš kontrolu. Situaci velmi zhoršují americké sankce podle federálního zákona Cézar, které fakticky znamenají zákaz dovozu jakéhokoli materiálu a pomoci do Sýrie. Tam byli lidé tedy odkázáni pouze na sebe a pomoc států, které si ze sankcí příliš nedělají - tedy Ruska, Íránu a Číny.

USA po několika dnech zoufalého volání představitelů mezinárodních organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce, záchranářských a humanitárních organizací na nakonec i představitelů OSN sankce částečně odvolaly. Jelikož z pomoci i nadále vylučují syrskou vládu, je to v praxi jen kosmetická úprava. Když jde o „padoucha, který není náš“, tedy v tomto případě prezidenta Bašára Asada, není nikdy škoda obětí – cizích – aby byl odstraněn.

Počty úmrtí lidí pod troskami nesmí odradit Západ od jeho lidskoprávních aktivit (rozuměj aktivit ke změně režimu - hořký sarkasmus). Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států Ned Price se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že si za vše mohou sami Syřané, nemají volit Asada.

Severozápad Sýrie je „horké“ území – část je pod kurdskou samosprávou, část ovládají proturečtí džihádisté, kteří pro jistotu odmítli vpustit do provincie Afrín syrské záchranné oddíly. Pak si stěžují kurdské záchranné týmy, že je na některá území nepouští Asadův režim. A do toho všeho turecké vojenské letectvo na rozkaz prezidenta Erdogana Kurdy v Sýrii během záchranných prací opakovaně bombardovalo. Informaci o tom válečném zločinu, o němž se u nás mlčí, přinesl z místa zpravodajský tým německé televize ZDF.

Mezi Sýrií a Tureckem je jediný funkční hraniční přechod. Kdo tím ve finále trpí, je jasné – k lidem se nedostane pomoc. Zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths, který o víkendu navštívil turecko-syrskou hranici, uvedl, že mezinárodní společenství v pomoci lidem na severozápadě Sýrie selhalo. “Lidé na severozápadě Sýrie se právem cítí opuštěni," citovala Griffithse agentura AP.

Strašlivá tragédie je tak umocněna mocenskými zájmy těch, kdo se nechtějí dohodnout. Uvidíme, jak si budou zasažené státy a světové společenství počínat nadále, protože lidé mrznou, nemají domov, potřebují ubytování, teplo a jídlo. Doufejme, že solidarita obyčejných lidí převáží nad geopolitickými zájmy i touhou zbavit se nepohodlného etnika.

Na pomoc lidem postiženým zemětřesením v Turecku i v Sýrii v ČR vyhlásil sbírku Český červený kříž. Jako neutrální humanitární organizace s mezinárodně právní subjektivitou dokáže potřební vybavení dostat na místo neštěstí v Turecku i Sýrii. Pod příspěvek přidávám odkaz na jejich sbírku. Další možností je konto pomoci obětem zemětřesení Kurdské německé obce, které je také zárukou, že peníze se dostanou tam, kam mají, a pomoc trpícím nebude jen vedlejší produkt další barevné revoluce v některém „darebáckém“ státě.

Převzato se svolením autora z vlastního facebookového profilu https://www.facebook.com/MUDrIDavid

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.