Jak zatím hodnotíte kroky zvoleného prezidenta Petra Pavla?Anketa
„Je to za hranou, když ti kandidáti přijímají výhrůžky a je do toho negativně zapojená rodina. A co si budeme povídat – ta kampaň byla hodně vyhrocená i kvůli tématu války a míru. To hrálo na strach lidí a to se mi nelíbilo,“ přiblížila. Čeká prý na analýzy, zdali se lidé u voleb rozhodovali i kvůli „velkému návalu dezinformací, které se objevovaly především na (sociálních) sítích“. Jourovou zajímá, jestli to mělo „velký vliv na lidi a jaký“.
O šéfovi svého hnutí ANO, kterému v minulosti byla Jourová i první místopředsedkyní a za které kandidovala na post české eurokomisařky, politička míní, že jej v prezidentské kampani marketéři vykreslili nepříliš úspěšně. „Já si myslím, že snaha udělat z něj (Andreje Babiše) hodného strýčka nemohla dobře fungovat,“ řekla.
Jourová někdejšího českého premiéra prý sama zažila v situacích, kdy měl „ukazovat lidskou tvář“ a pomáhal podle ní lidem v nouzi, a nechtěla by jej v tomto kritizovat, ale přesto míní, že Babišovi marketingová podoba „hodného strýčka“ prostě do prezidentských voleb „nesedla“. „Viděli jsme to kdysi na panu Fischerovi, když ho naučili státnická gesta,“ přirovnává prezidentskou kampaň šéfa svého hnutí k expremiéru a neúspěšnému prezidentskému kandidátovi z volby hlavy státu roku 2013 Janu Fischerovi.
„Lidé se nenechají opít rohlíkem a nakonec vyhraje autenticita kandidáta,“ mínila následně politička. Andeje Babiše podle ní markeťáci zbavili jeho image „člověka, který je rozhodný a ví, co dělá“.
Své kolegy z ANO, kteří se rozhodli podpořit místo Babiše Petra Pavla a v předvolební době to dali veřejně najevo, Jourová kritizovala. „Kdyby to tak u mě bylo, tak bych to prostě (takto) neudělala. Myslím si, že to není úplně fér. Navíc ta volba prezidenta je svým způsobem intimní občanské privilegium. Když si to člověk nechá pro sebe, tak se nic nestane,“ shrnula svůj postoj k vyjádření, jež zaznělo například od místopředsedy ANO a Moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka.
Babišovo hnutí Jourová opouštět nehodlá, jelikož je podle ní jednoznačně zahraničněpoliticky orientované na Západ a na obranné uskupení Severoatlantického paktu. „Jinými slovy, žádné paktování s Ruskem a Čínou,“ ukázala na podle ní hlavní devízu hnutí ANO, jehož je sama členkou.
Fotogalerie: - Andrej a Ursula
Pozdává se jí také, že je ANO v sociálních a ekonomických otázkách orientované „lehce doleva od středu“, a nezaznamenala prý ani problémy v rámci otázky právního státu. „Sledovala jsem velmi zostra, jestli tady nebude docházet k nějaké erozi principu právního státu, k omezování justice či médií. Já jsem to nezaznamenala. Takže když si to vyhodnotím, tak jsme s ANO v pohodě,“ řekla.
Vadilo by jí prý, kdyby Babišovo hnutí navázalo spolupráci s SPD Tomia Okamury. „Nedělalo by mi to dobře,“ zhodnotila.
Variantu spolupráce s SPD již však rázně odmítl nedávno i sám Babiš. Ten v prezidentské debatě pro Novinky.cz odmítl, že by hnutí SPD mohlo být koaličním partnerem jeho hnutí ANO, a podotkl, že si neumí představit, že by SPD mohlo takto ve volbách uspět natolik, aby musel případně jmenovat premiérem Okamuru. „Podle mě se to nikdy nemůže stát,“ řekl Babiš a ujistil, že SPD není koaliční partner hnutí ANO a ani nebude.
Jourová si též cení, že ANO pomáhá do politiky přinášet nové tváře. „Jedním z cílů ANO bylo přivést do politiky nové lidi, a mně se zdá, že se to v regionech a obcích daří,“ říká.
Fotogalerie: - Úplně poslední duel
Babiš se podle mínění místopředsedkyně Evropské komise bude v roce 2025 snažit uspět ve volbách, aby se mohl vrátit zpět „na kapitánský můstek“.
Rozhovořila se též k dezinformacím. Ty prý nyní můžeme vidět i v rámci „válečné propagandy“ a mohou přinášet i bezpečnostní rizika. U takovýchto dezinformací podle Jourové nelze být zcela pasivní. „Myslím si, že tam by ty mechanismy ověřování a nějaké akce, která by na internetu proběhla ve směru k prověření faktů, byly potřeba.“ „Ale v zásadě nesouhlasím s cenzurou, se zákonem, který řekne: ‚tenhle orgán bude arbitr pravdy‘,“ dodala. Ověřování pravdy a dezinformací má podle ní fungovat na principu „všeobecné debaty na internetu“. Unie by podle ní byla nakloněna k tomu, aby se ke sdělením, jež budou označena za dezinformační, přidávala fakta, aby „si lidé mohli vybrat“.
K „čištění prostoru od dezinformací“ by podle unijního řešení měli být zapojeni mnozí od novinářů přes výzkumníky až po „organizace, které mají přístup k faktům“. „Lidé se nenechají nekonečně ohlupovat,“ míní Jourová.
Líbilo by se jí prý, kdyby například pod vyjádřeními, která by mohla být dezinformační, byly „dovysvětlující tabulky“, které by lidem umožnily vybrat si, čemu mohou důvěřovat.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
maryta
