Ministr Bek: Bankovní sektor Evropské unie je dostatečně odolný. Scénář z USA nehrozí

30.03.2023 18:02

Projev na 9. schůzi Senátu ČR dne 30. března k informacím vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 23. března 2023.

Ministr Bek: Bankovní sektor Evropské unie je dostatečně odolný. Scénář z USA nehrozí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek

Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. března v Bruselu. Na okraji tohoto zasedání také proběhl Eurosummit v rozšířeném formátu tedy včetně nečlenů eurozóny. Na začátek Evropské rady se uskutečnilo jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Gutteresem na téma podpory Ukrajiny i naplňování cílů udržitelného rozvoje. Poté tradičně přednesla svůj pohled na témata agendy Evropské rady předsedkyně Evropského parlamentu. A následovalo samotné jednání, jehož hlavními body byly podpora Ukrajiny v kontextu ruské agrese, konkurenceschopnost, hospodářské záležitosti a vnitřní trh a energetika. Nyní stručně k závěrům jednotlivých bodů jednání.

K Ukrajině: v otázce Ukrajiny se Evropská rada opět jednoznačně shodla na potřebě pokračování její všestranné podpory a v odhodlání bránit se ruské agresi, včetně podpory finanční, humanitární, politické i vojenské. Vláda České republiky dohodu o zajištění dodávek munice, které bylo dosaženo, vítá. A je toho názoru, že musíme postupovat tak, abychom pokryli akutní potřeby Ukrajiny, i kdyby to znamenalo dočasné dohody s důvěryhodnými partnery ze třetích zemí mimo unii, dokud obranný průmysl Evropské unie nenavýší své kapacity. Evropská rada také přivítala reformní úsilí Ukrajiny ve snaze pokročit na cestě k budoucímu členství v Evropské unii a potvrdila své odhodlání aktivně se podílet na rekonstrukci Ukrajiny. V oblasti sankcí proti Rusku panovala shoda na potřebě věnovat se nyní zejména jejích obcházení prostřednictvím třetích zemí tak, aby stávající i budoucí restriktivní opatření byla co nejefektivnější. Zároveň je také důležité zaměřit se na země, jako je Írán či Bělorusko, které ruské agresi napomáhají. Evropská rada rovněž potvrdila odhodlání pohnat k odpovědnosti viníky i spolupachatele stojící za válečnými zločiny a ostatními nejzávažnějšími trestnými činy, spáchanými v souvislosti s válečnou agresí Ruska proti Ukrajině. Evropská rada v tomto kontextu podpořila vytvoření mezinárodního střediska v Haagu pro stíhání zločinů agrese vůči Ukrajině. O formě samotného tribunálu zatím však mezi členskými státy nepanuje shoda. Vláda České republiky nadále v souladu s preferencí Ukrajiny podporuje zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu. Zároveň vzala Evropská rada na vědomí zatykač na Vladimira Putina a jeho takzvanou komisařku pro práva dětí, vydaný Mezinárodním trestním soudem za zločinné únosy ukrajinských dětí do Ruska. Vláda České republiky podporuje kroky, které povedou k návratu unesených dětí zpět k jejich rodinám a které tyto ohavnosti potrestají a do budoucna jim zabrání. V kontextu ruské agrese je nutno pomáhat také Moldavsku. Členové Evropské rady vyzvali Evropskou komisi, aby připravila balík podpory pro Moldavsko. Musíme zajistit bezpečnost a stabilitu země, energetickou nezávislost a fungující ekonomiku a zabránit tak ruským snahám o převrat a změnu směřování této země. Evropská rada se také vymezila vůči zneužívání blokování vývozu potravin, jakož zbraně ze strany Ruska. K tématu konkurenceschopnosti vnitřního trhu a hospodářství: v rámci debatu o konkurenceschopnosti se Evropská rada shodla na potřebě dále prohlubovat vnitřní trh a posílit průmyslové zemědělské a obchodní politiky Evropské unie vzhledem ke komplexním výzvám, kterým nyní čelíme. Na komplexní problémy nicméně potřebujeme komplexní řešení. Je třeba urgentně posílit odolnost a produktivitu unijní ekonomiky, usnadnit financování moderních technologií, zajistit cenově dostupnou energii, snížit strategické závislosti a investovat do rozvoje dovedností a lidských zdrojů. Prioritou samozřejmě musí být rovné a vhodné podmínky pro naše firmy. Díky aktivnímu zapojení České republiky do skupiny stejně smýšlejících států jsme dosáhli v závěrech větší pozornosti integrovanému a otevřenému vnitřnímu trhu, a to včetně zvýšeného důrazu na potřebu odstraňování bariér v oblasti služeb a digitálního trhu. Zároveň jsme prosadili i větší pozornost zaměřenou právě na potřeby malých a středních podniků. V tomto směru také vyzvala Evropská rada k pokračování prací na zjednodušování administrativních postupů, vytváření lepších podmínek pro investice do moderních technologií, výzkumu a inovací či na digitalizaci.

V oblasti průmyslové politiky vydala Komise týden před Evropskou radou dva legislativní návrhy: Akt o klimaticky neutrálním průmyslu a Akt o kritických surovinách. Jejich cílem je v zájmu podpory konkurenceschopnosti unie výrazně zvýšit produktivitu Evropské unie v oblasti klimaticky neutrálních technologií a zajistit přístup Evropské unie ke strategickým nerostným surovinám. Prozatím tyto návrhy členské státy vyhodnocují, tudíž nebyla možná žádná substantivní diskuse v rámci Evropské rady. Česká republika spolu s několika dalšími státy však již v této fázi zdůraznila, že pro nás bude klíčové respektování principů takzvané technologické neutrality, tedy aby mezi podporované technologie bylo zahrnuto také jádro jakožto nízkoemisní technologie, která přispívá k dosažení evropských klimatických cílů. Pro nás i řadu dalších členských států, například pro Francii, je jádro nenahraditelným zdrojem na cestě k dekarbonizaci naší ekonomiky.

Diskuse k téma energetiky proběhla společně s diskusí o konkurenceschopnosti. Evropská rada se shodla na potřebě včasné přípravy na nadcházející plnicí a topnou sezónu s cílem zachovat nízké ceny energií tedy dále snižovat poptávku po plynu, zajistit adekvátní dodávky energie a samozřejmě ukončit závislost na ruských fosilních palivech. Evropská rada také vyzvala všechny zúčastněné strany, aby plně využívaly mechanismus společného nákupu plynu prostřednictvím energetické platformy unie. Česká republika se již v setkání platformy aktivně angažuje a doufá v její včasné přínosy.

Zároveň Evropská rada vyzvala komisi, aby dokončila vyhodnocení loňských mimořádných opatření, a případně navrhla jejich prodloužení. V případě nařízení rady o snižování poptávky o pozemním plynu, které bylo přijato vloni v červenci na první mimořádné energetické radě během českého předsednictví, bylo prodloužení schváleno v úterý na Radě pro energetiku v Bruselu. Evropská rada vyzvala také k rychlému projednání navrhované revize vnitřního trhu Evropské unie s elektřinou, kterou komise předložila 14. března s cílem jejího schválení do konce letošního roku. Naší prioritou je, aby tato reforma účinně posílila pozici koncových zákazníků a zajistila větší stabilitu energetického trhu, mimo jiné skrze posílení role dlouhodobých kontraktů a nástrojů pro zmírňování cenových výkyvů. A ještě k Eurosummitu: v pátek proběhl také Eurosummit. Oceňujeme, že se uskutečnil v rozšířeném formátu, tedy i s nečleny eurozóny. Koneckonců se kondice eurozóny hospodářsky a finančně dotýká všech členů Evropské unie. V rámci Eurosummitu se lídři zabývali aktuální ekonomickou a finanční situací. Zejména se pak zaměřili na odolnost bankovního sektoru. I ze strany prezidentky Evropské centrální banky se jim dostalo ubezpečení, že bankovní sektor Evropské unie je dostatečně odolný a likvidní. A že scénáře ze Spojených států nebo ze Švýcarska zde nehrozí.

Eurosummit přijal také prohlášení, které se zaměřilo na důležitost rámce správy hospodářských záležitostí a potřebu další práce na dokončení Bankovní unie i Unie kapitálových trhů. Ta je důležitá zejména z důvodu usnadnění financování pro malé a střední podniky na evropském trhu. Děkuji vám za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
RNDr. Alexandr Vondra byl položen dotaz

dezinformace

Dobrý den, tvrdíte, že dezinformace existují. Můžete definovat tento pojem, protože to zatím nikdo v ČR neudělal, ale hlavně, že tato vláda pořád mluví o tom, jak se tu šíří a jak s nimi bude bojovat. A výsledek je takový, že jak sám říkáte, se tu řada lidí bojí pak narovinu říci to, co si myslí

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Kupka: Budova našeho ministerstva se v sobotu otevře veřejnosti

4:32 Ministr Kupka: Budova našeho ministerstva se v sobotu otevře veřejnosti

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k otevřeným dveřím na Ministerstvu dopravy.