Ministr Válek: Ministerstvo zdravotnictví funguje velmi dobře

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády,

předstupuji před vás skoro přesně rok po tom, co naše vláda získala důvěru. Během posledních dvanácti měsíců se ANO pokouší vyslovit naší vládě nedůvěru už podruhé. V obou případech byla strategie hnutí Andreje Babiše stejná; po nás ať přijde potopa. Nemohu se proto zbavit dojmu, že svolávání schůzí Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě se řídí jen kalendářem majitele ANO Andreje Babiše a jeho podnikatelsko-politickými zájmy.

Asi nikomu nemusím připomínat, že do druhého kola prezidentských voleb zbývají pouhé dva týdny. To mi dovolte drobně okomentovat. Česká republika v roce 2023 i v letech, které nás čekají, nepotřebuje chaotu, který hledá inspiraci v Trumpovi a Bolsonarovi, nýbrž potřebuje ve svém čele státníka. Ostatně byli to právě americký a brazilský exprezident, kteří svojí nenávistnou a rozdělující rétorikou zfanatizovali své příznivce natolik, že po neúspěšných volbách zaútočili na parlamenty svých zemí. O nic takového Češi nestojí. Slovům, které jsme slyšeli od Andreje Babiše, jsem příliš nerozuměl. Nejprve sliboval smír a diplomacii, aby následně přišel se žlučovitým projevem zlého a zhrzeného cynika. V zoufalé snaze vyhrát volby za každou cenu se uchýlil k těm nejhorším lžím, pomluvám a polopravdám, aby znechutil všechny, kteří chtějí volit jeho protikandidáta. A do té míry, že i místopředseda jeho vlastního hnutí v reakci na to zvažuje odchod z ANO. (Nesouhlasný šum v levé části jednacího sálu.) Nedovolil bych si někomu říkat, koho má volit, nicméně příkopy, které Andrej Babiš dnes ve společnosti hloubí, jsou přinejmenším stejně hluboké jako ty, které vykopal současný prezident Zeman. Troufnu si říci, že Česká republika má po Zemanově desetiletce mnohem na víc. Proto v následujících slovech opomenu, proč chce dnes ANO svrhnout vládu a vezmu to jako příležitost. Příležitost informovat vás o tom, co se nám za poslední rok na ministerstvu podařilo a nastínit plány Ministerstva zdravotnictví na následující rok. Také uvedu na pravou míru některé mystifikace, které zazněly zde či v mediálním prostoru a nebyly - diplomaticky řečeno - úplně přesné. Konec konců rok od získání důvěry je ideální příležitost k rekapitulaci a skládání účtů.

prof. MUDr. Vlastimil Válek , CSc., MBA, EBIR

TOP 09
místopředseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Nyní samotné činnosti Ministerstva zdravotnictví po třinácti měsících od nástupu této vlády. Téma, které má momentálně nejvyšší prioritu, je řešení nedostatku některých léčivých přípravků. Jde o problém, se kterým se potýká celá Evropa a rámec tohoto problému nastínil ve svém vystoupení premiér Fiala. Mám pro vás jednu aktuální informaci. Do České republiky během ledna a února dorazí díky jednání s výrobci, distributory téměř půl milionu balení antibiotik v různých skupinách a různých šaržích. Dovolte mi situaci popsat. Začnu příčinami. Ony tady padly zmínky o příčinách, ale já si to dovolím zopakovat. Zejména v tomto směru dochází i u některých poslanců k jistému zmatení v otázce, co k současné situaci vedlo a jestli s ní Ministerstvo zdravotnictví mohlo snad udělat víc, než momentálně dělá. Celou situaci ovlivňuje kombinace hned několika faktorů. Prvním z nich je výrazně vyšší nemocnost občanů běžnými respiračními a chřipkovými onemocněními, než tomu bylo v roce 2020, 2021, v roce 2019. K tomu se přidaly výrobní problémy. U řady léčiv chybí některé z jejich komponent nebo obalový materiál. Pochopitelně vliv má i covid-19, především situace v Číně, který narušil dodavatelské řetězce, zejména z jihovýchodní Asie, což vede k nedostatku i po celé Evropě. Ale ten nedostatek je v podstatě celosvětový. A samozřejmě nepomohlo ani nedostatečné plánování výrobců. Obvykle svoji produkci plánují s předstihem šesti až osmnácti měsíců, což ale zřejmě všichni zdravotníci v této místnosti ví. Vzhledem k tomu, že v covidových letech byla nemocnost běžnými respiračními onemocněními výrazně nižší, nedokázali se výrobci připravit na období, kdy sundáme respirátory, uvolníme opatření a vrátíme se k předcházející situaci, tedy takové, kdy na přelomu roku přichází silná vlna běžných onemocnění, tentokrát znásobená předcházejícími slabšími roky. Ministerstvo zdravotnictví má ze zákona jen velmi omezený prostor k tomu, aby takovým situacím mohlo předcházet. To je mimochodem jedno z dědictví předchozích vlád nebo předchozí vlády, která s tím neudělala vůbec nic. Já jsem naopak hned po svém nástupu začal připravovat novelu zákona o léčivech a je potřeba poděkovat Poslanecké sněmovně, Senátu a konec konců i prezidentu České republiky, že ji podepsali velmi rychle a schválili velmi rychle, která nám od 1. prosince loňského roku umožnila zajistit mimořádné dodávky léčiv a především stanovit jejich úhradu ze zdravotního pojištění. Tyto dva kroky, že mohu na základě mé novely, kterou Poslanecká sněmovna a Senát schválily, dovážet na mimořádný dovoz léčiva od 1. prosince loňského roku a stanovit jejich úhradu, jsou velmi silné nástroje, které z žádných mých předchůdců neměl. A já je hned využil. Poprvé 1. ledna pro tablety určené k léčbě covidu a vzápětí pro antibiotika a další skupiny. Těmto přípravkům nebylo předtím možné stanovit úhradu při předepsání na recept, protože standardní mechanismy to neumožňovaly. To jsme změnili. Už zítra půjdu na vládu s další žádostí o stanovení úhrady, a to pro antibiotika, která se nám podařilo pro naše pacienty zajistit z jiných zemí Evropské unie, a budu v tom pokračovat každý týden, každou středu, každou vládu.

Anketa

Chcete, aby Danuše Nerudová zůstala v politice?

Ano

94%

Je mi to jedno

hlasovalo: 17816 lidí

U dětského sirupu Nurofen byl a je nedostatek způsoben bohužel v mnoha ohledech i zbytečnou panikou lidí, která často vznikala na základě mediální hysterie. Na jejím základě to vedlo až k nadbytečnému zásobení se, které naopak způsobilo, že k některým potřebným se Nurofen nedostal i přesto, že jsme před Vánocemi zajistili prakticky čtvrtletní, čtvrtletní spotřebu.

Ještě před Štědrým dnem dorazilo do České republiky 340 tisíc balení. To je množství, které v předcovidových letech, i když byla největší vlna chřipkových epidemií, stačilo na čtvrt roku, na čtvrt roku! Dodávám, že v roce 2022 dorazilo do České republiky výrazně více léčiv pro léčbu respiračních onemocnění, než v letech 2020 a 2021. My jsme měli malé zásoby, nízkou spotřebu, takže jsme nebyli schopni vykrýt zvýšenou poptávku na konci roku 2022. Ale to vše se daří a bude dařit řešit.

Nyní k tomu, co s tím Ministerstvo zdravotnictví může dělat a dělá ještě v prosinci. Ještě v prosinci byla zřízena pracovní skupina pod vedením náměstka Jakuba Dvořáčka. Ta je složena ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, České lékárnické komory a velkodistributorů léčiv. Tato skupina monitoruje situaci a pravidelně komunikuje s lékárníky, praktickými lékaři a pediatry o chybějících léčivech a jejich dostupných alternativách. Denně také jednáme s výrobci i distributory o aktuální situaci a možnostech. Jedná jak náměstek Dvořáček, tak tato skupina, tak já osobně. Jak před Vánocemi, tak mezi svátky, jsem jednal s různými distributory a výrobci prakticky po celé Evropě.

Řada z těchto jednání je úspěšná a vedla buď k zajištění mimořádných dodávek nebo alespoň k urychlení těch plánovaných. Zveřejnili jsme také výzvu pro distributory léčiv k zajištění dodávek antibiotik pro pacienty v ČR v těch skupinách antibiotik, kde byl identifikován hrozící nedostatek, v průběhu měsíce února. Už nyní jsou realizovány první nabídky a očekáváme další a opět půjdeme s využitím toho zákona, který loni schválila Poslanecká sněmovna, který mi umožní tento dovoz schválit a vládou stanovit úhradu.

Garantuji vám proto, že využijeme všechny možnosti, jak zajistit dostatek léčiv pro český trh, byť je nezbytné zdůraznit, že u volně prodejných léčiv má Ministerstvo zdravotnictví minimální prostor k zásahu. Můžeme pouze apelovat na zodpovědné chování občanů a nevytváření zásob. Vzhledem k celoevropskému rozměru problému jednáme i se zástupci švédského předsednictví i Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, tedy orgánu, který se jmenuje HERA. Jedním z možných řešení na úrovni Evropské unie je například společný nákup léčiv, který dává členským státům při jednání lepší prostor. Je to něco, co jsme prosazovali během našeho předsednictví a dále budeme prosazovat. Je to podle mě ta cesta, která umožní stabilitu trhu v Evropě.

Letos také pošlu do Sněmovny další novelu zákona o léčivech, která omezí krátkodobé výpadky léčiv na trhu v České republice. Novelu připravujeme od května loňského roku. Výrobci léčiv budou mít nově povinnost mít k dispozici pro české občany množství léčivého přípravku odpovídající minimálně dvouměsíční průměrné spotřebě. Tímto zákonem, pokud ho Sněmovna přijme, pokud ho Senát přijme a podepíše prezident, vyřešíme tento problém i pro budoucí časy.

V této oblasti také slýchám tvrzení o tom, že ministerstvo situaci podcenilo, že nám snad chybí léky, které jsme poslali na Ukrajinu. Konkrétně o tom mluvila třeba paní poslankyně Mračková Vildumetzová s tím, že nás prý už loni v létě varovala. V první řadě je nutno říct, že jsme nic nepodcenili. Ještě zkraje listopadu jsme byli ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv ujišťování, jak my, Ministerstvo zdravotnictví, tak i veřejnost, že žádné velké výpadky nehrozí. Okamžitě, kdy začalo být jasné, že to nesedí, začalo Ministerstvo zdravotnictví jednat.

Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, mě zde kárala, že už v létě nás varovala před nedostatkem léčiv, že si to klidně máme vyhledat. Inu vyhledal jsem si to a musím konstatovat, že kraťoučká zmínka o nedostatku Nurofenu v rámci zcela nesouvisejícího výpadku na konci léta, který byl rychle vyřešen, skutečně není varování. Zvláště když se s tím paní poslankyně ani neobtěžovala kontaktovat mě nebo, dle mých informací, ani kohokoliv relevantního na ministerstvu nebo na SÚKLu.

Rád bych připomněl - a je jedno, co tady dneska zazní, protože to s tím nesouvisí - že všech opozičních poslanců si vážím, že jsem za každý jejich podnět rád. Jsem si jistý, že tady není jediný poslanec vpravo nebo vlevo, z opozice nebo koalice, který by mohl říct mně do očí, že jsem s ním nebyl ochoten jednat, že neřeším jeho podněty, že se nesnažím pomáhat. Chápu, že od řady z vás tady zazní velmi tvrdá slova, vím, že je musíte říct. Mně to nevadí. To nic nemění na tom, že si vás vážím jako kolegů, že si vás vážím jako přátel. Prostě takto to dneska bude. Ale vadí mi, když kdokoliv říká, že je podnět, se kterým za mnou přišel a já na něho nereagoval. To není pravda, je to lež a všichni to víte.

Zároveň bych rád jasně vyvrátil tvrzení, že dodávky léků na Ukrajinu, která čelí invazi Putinových vojsk, jakýmkoliv způsobem zhoršila dostupnost léčiv pro občany České republiky. To prostě není pravda. Struktury těch léčiv jsem zveřejnil. Nejednalo se o antivirotika, nejednalo se o antibiotika. Jednalo se o léky související s válečnou chirurgií, jednalo se o léky na zástavu krvácení, o léky, které umožňují v akutních podmínkách provádět operační výkony, jednalo se o zdravotnické prostředky. Všechny tyto léky byly dodávány mimo dodávky do České republiky. Pokud jsem zjistil, že někteří občané nebo některé organizace začali v lékárnách skupovat léky, tak jsem okamžitě zasáhl a toto jsem zakázal. Prostě není to pravda a kdo to tvrdí, se buď plete, nebo, což je smutné, vědomě lže.

Chápu situaci pro občany, zejména děti a jejich rodiče. Ta situace nejen, že není příjemná, ale je strašná. Já mám čtyři děti, mám půlročního vnuka a představa, že pro ně nemůžu sehnat lék, je něco, co mě v noci budí a co mě děsí. Děsí mě to jako rodiče, děsí mě to jako dědečka, děsí mě to jako lékaře a samozřejmě jako ministra zdravotnictví, který za zdravotnictví odpovídá.

Ale mohu tady říct se vší vážností ctěné Sněmovně a občanům České republiky, že děláme všechno pro to, abychom měli dostatek léků. Jsme v tomto směru v Evropě jedni z nejúspěšnějších. Máme víc než půlmilionové dodávky nad rámec toho, co je běžně nasmlouváno u antibiotik, dovezli jsme 420 tisíc balení Nurofenu - 340 do 24. prosince, dalších 80 tisíc v tomto měsíci. Další dodávky léků do České republiky nad rámec toho, co je objednané a nasmlouvané, dostaneme.

Ani já si nepřeji, abych musel vidět plačící dítě, které nemá svůj lék. To je prostě věc, kterou bych já přes srdce nepřenesl. Znovu proto opakuji, že zajištění léků pro české občany má absolutní prioritu mě jako ministra zdravotnictví, mě jako lékaře, mě jako otce čtyř dětí, mě jako dědečka.

Momentálně intenzivně jednáme o možnostech dalších dodávek léků i ze zemí mimo Evropskou unii. Musí to být léky bezpečné, ze zemí, kde schvalovací proces je stejně robustní jako v Evropské unii. Proto si velmi vážím úsilí všech, kteří s námi spolupracují a prosím vás a vyzývám vás k této spolupráci, též na zajištění dodávek léčiv pro české občany, pro české pacienty.

Ze srdce děkuji všem lékárníkům, lékařům, kteří jsou v posledních týdnech často v první linii a dělají opravdu maximum pro to, aby se situace zvládla. Za to jim patří velké poděkování. Stále platí, že v oblasti antibiotik dnes nehrozí, že by se k jakémukoliv pacientovi nedostala léčba, kterou potřebuje. V případě chybějícího primárního předepisovaného přípravku jsou dostupné alternativy. Situaci zvládneme, byť bude ještě dlouho trvat, nebude jednoduchá a není jednoduchá v celé Evropě a bohužel na celém světě.

Dalším tématem je Covid-19. Pan poslanec Babiš dnes opakovaně vyhlašuje, jak bylo zdravotnictví jeho prioritou, když byl premiér. No, a jak to zdravotnictví vypadalo, si snad všichni pamatujeme dodnes. Byť si přítomní poslanci ANO asi přáli, aby na to lidé zapomněli. Nebudu zmiňovat desetitisíce obětí, ale vzpomeňme na lockdowny, zmatečná opatření, měnící se pomalu z hodiny na hodinu. Vzpomeňme na otvírací dobu v obchodech, chaotické situace, kdy premiér rušil to, co vyhlásil pár dnů předtím ministr zdravotnictví. A nikdo pak nevěděl, co tedy platí. A co platilo, to z velké části rušil Nejvyšší správní soud, protože premiér sliboval vzdušné zámky, které nebyly možné. Vzpomeňme na zákaz cestování mezi okresy. Vzpomeňme, jak jsme nemohli opustit vlastní město. Vzpomínáte si na to? Nebo si to fakt už nepamatujete?

Neschopnost pomoci pendlerům. Nejdéle zavřené školy v Evropě. To byl také ten krok, který nám pomohl situaci zvládnout? My jsme byli ti průkopníci? Vakcín jsme měli dostatek. Vždyť je pan premiér přece dovezl letadlem.

A čím to končilo? Snahou nařídit ...

A čím to končilo? Snahou nařídit občanům České republiky pod různými sankčními tresty povinné očkování. Tím to všechno vrcholilo. Vloni do konce března jsme se měli všichni povinně očkovat, nebo velká část z nás. A co málokdo ví, ale Ministerstvo zdravotnictví je takových historek plné, jsou různé zásahy, které šly cíleně na ministerstvo.

Dnes se ukazuje, že ta situace šla zvládat jinak. A my jsme takto postupovali. Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, zařekl jsem se, že už nechci žádné uzavírání společnosti a opatření budu rušit hned, jak to bude z odborného hlediska jen trochu možné. Zrušil jsem také to nesmyslné a nevymahatelné povinné očkování proti covidu. Během omikronové vlny jsme ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a obchodu zavedli masivní testování ve firmách. To spolu s dobrovolným očkováním a testováním ve školách prokazatelně přibrzdilo vlnu omikronu tak, že jsme ji zvládli bez zahlcených nemocnic, lockdownů, zavírání škol a dalšího uzavírání společnosti a ekonomiky.

Spolu s tím jsme velmi rychle zprovoznili e-neschopenku jako automatizovanou službu, což pomohlo právě zaměstnavatelům ve chvíli, kdy měli nakaženého zaměstnance. To vše ve spolupráci s odborníky z Národního institutu pro zvládání pandemie.

Naše vláda se v přístupu k epidemii spoléhala, spoléhá a také spoléhat bude na osobní zodpovědnost občanů, což se nám vyplatilo. Silvestr roku 2021, tedy několik týdnů po tom, co jsem byl jmenován ministrem zdravotnictví, tak díky tomu zůstal svobodnější než by byl za minulé vlády. A já jsem za to tady sklidil velkou kritiku. Vzpomeňme si na to. Všechna opatření jsme zrušili v několika vlnách během února, března a dubna. Stav pandemické pohotovosti pak byl ukončen 3. května. Během podzimu jsme pak zajistili antivirotika proti covidu-19, v říjnu jsme spustili informační očkovací kampaň, kterou ocenili i mediální experti. Bývalo by mi stačilo, kdyby byla jenom povedená. Nejdůležitější na ní ale je, že měla výsledky. Občany tak nestrašila jako za předchozí vlády, ale ve vhodný čas přišla s pozitivní motivací. A vedla k naočkování statisíců občanů. I díky tomu byl konec roku z hlediska covidu-19 klidný a nemocnice zahlceny nebyly. A během roku 2022 se nám podařilo podat tři miliony dávek očkování proti covid-19, aniž bychom to komukoliv nařizovali.

Covid-19 samozřejmě bereme nadále velmi vážně, pečlivě sledujeme situaci v Číně. Čína uvolnila lockdowny, ze dne na den změnila opatření a protože je neproočkovaná, protože nemá kvalitní vakcínu, tak se tam spustila obrovská vlna epidemie. My sledujeme tu situaci i v rámci Evropské unie a z toho důvodu na tuto situaci reagujeme. Od pondělí 16. ledna pro cestující z Čínské lidové republiky do České republiky zavádíme opatření, které jim přináší povinnost předložit při odletu z Číny výsledek PCR testu nebo antigenního testu v případě, že v této zemi pobývali v posledních čtrnácti dnech více jak dvanáct hodin. Reagujeme tak na doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí pro státy Evropské unie.

Není důvod k panice, ale ostražitost je namístě. Virus mutuje, mění se a my musíme být připraveni.

Nyní bych se chtěl krátce zmínit o onkologii. Já jsem tady napadán, že jsem zrušil stavbu pomníku nebo totemu megalomanského onkologického centra v Nemocnici na Vinohradech. To, že to byl absolutní nesmysl, vím nejenom já, ale všichni kolegové zdravotníci v této místnosti. Odborníci se koneckonců shodují, že zrušení tohoto obřího projektu na Vinohradech bylo správné rozhodnutí nejen z medicínského hlediska, ale i stavebního. Reálně to totiž postavit ani nešlo. Navíc Vinohrady, to je traumatologický špitál, je to nemocnice, kde se musí léčit polytraumata, je to traumatologické centrum první kategorie. To, co je tam potřeba postavit a my to postavíme, je traumatologické centrum. Dům pro tyto pacienty a urgentní příjem.

Tím, že jsem tento megalomanský projekt zrušil, nesmyslný projekt zrušil, ušetřily se miliardy, které půjdou do regionů, protože tam je potřeba, aby ty peníze šly. Je potřeba podpořit jednotlivá regionální onkologická centra. Myslím si, že právě kvalitu péče o pacienty v regionech nesmí ohrožovat nic a už vůbec ne sobecké plány na budování pražských podniků.

Fascinuje mě ovšem na tom, že v době, kdy tento absurdní podnik premiér předchozí vlády vymýšlel, tak ho nezastavil nikdo z jeho zdravotnických expertů, ale ani třeba paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Ta jako bývalá hejtmanka Karlovarského kraje moc dobře ví, jak je v tomto málo dostupná onkologická péče. S tím ale kraj pod jejím vedením a ani vláda za celé ty dlouhé roky, kdy mělo ANO resort zdravotnictví, neudělaly nic.

Sluší se v této souvislosti připomenout i větu, která zazněla z úst premiéra předchozí vlády: Karlovarský kraj je nejhorší kraj historicky ve všem. Chápu, proč to asi může říci populista. Nerozumím však tomu, jak se s tím může smířit tamní dlouholetá hejtmanka.

Ještě větší překvapení pro mě bylo, když jsem se už jako ministr zdravotnictví na zdravotním výboru zaposlouchal do toho, co říkají poslanci hnutí ANO o těchto plánech, o plánech, co mělo být financováno z Národního plánu obnovy. Já si troufnu citovat jednoho z nich: "Já, upřímně řečeno, ač dělám onkologii celý život, tak si pod tím těžko něco úplně reálného dokážu představit. Já mám svou představu naprosto jasnou. Poslal jsem ji bývalému premiérovi, ale ta neodpovídá tedy tomu, co je patrně zamýšleno. Takže to je jedna věc. Ta onkologie mě opravdu trápí a ta efektivita jako taková." To je citace.

No, takže asi tak. Národní plán obnovy byl připravován zejména v roce 2021, takže zaměření jednotlivých oblastí a projektů vycházelo z rozhodnutí minulé vlády. Po mém nástupu do funkce ministra zdravotnictví se mi v něm ve velmi krátké době podařilo ve spolupráce s kolegy na Ministerstvu zdravotnictví provést některé klíčové změny tak, abychom peníze využili efektivně. Původně naprosto naddimenzované projekty, které neodpovídaly potřebám českého zdravotnictví, byly upraveny, aby byly vůbec realizovatelné. Veškeré stanovené milníky a cíle, které jsou nezbytné plnit pro obdržení finanční podpory ze strany Evropské unie tím pádem mohou být splněny a podařilo se tím pádem eliminovat veškerou kritiku.

V první polovině roku 2022 byla pod mým vedením vypracována také strategie Ministerstva zdravotnictví Národní onkologický plán do roku 2030. Ten byl vytvořen ve spolupráci s Onkologickou společností. Všechna její doporučení byla zapracována a v červnu 2022 byl schválen vládou.

Mezi nejvýznamnější investice v oblasti onkologie patří zejména dobudování motolského onkologického centra, které má svoji logiku, protože Motol je bašta dospělé a dětské onkologie, které velikostí odpovídá potřebám pacientů, nebudou však podporovány pouze investiční projekty. Počítá se i s podporou zvyšování kvality preventivních screeningových programů. Tato oblast tady bude zajištěna i pro rozvojové financování na dalších pět let.

Zmiňovaný Národní plán obnovy se nyní nezaměřuje jen na onkologii a na stavbu jedné nemocnice, ale podporuje celou síť komplexních onkologických center, a to - a to je druhá novinka, kterou tady rád sdělím - včetně Karlovarského kraje, který vláda dlouhodobě ignorovala. Já jsem se setkal s hejtmanem, se zdravotním radou, s šéfem zdravotnických zařízení, byla podepsána smlouva a dohoda mezi Fakultní nemocnicí Plzeň a Karlovarským krajem, a já mohu říct, že z Národního plánu obnovy půjde do Karlovarského kraje několik stovek milionů na dobudování onkologického centra v tomto kraji a konečně to nebude poslední kraj v České republice, kde není pro pacienty dostupné PET/CT vyšetření. I tento přístroj v tomto kraji bude a myslím si, že je to pro pacienty z tohoto kraje velmi dobrá zpráva. Je potřeba za to panu hejtmanovi poděkovat a za jeho konstruktivní a velmi rozumné jednání.

V rámci českého předsednictví jsme probrali řadu bodů. Řešili jsme nejenom problematiku Evropy, ale samozřejmě jsme se zaměřili na Ukrajinu a já se pokusím shrnout jenom stručně naše úspěchy.

Za prvé, čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty. Pilotní projekt bude připraven již tento rok a spustíme screening karcinomu prostaty.

Za druhé, víc než půl milionu pacientů se vzácným onemocněním bude mít lepší přístup ke specializované léčbě a diagnostice své choroby. Půl milionu pacientů České republiky se vzácným onemocněním.

Povedlo se dohodnout, že vakcíny proti covidu budou vždycky nejmodernější, nejposlednější a ne ty, které byly kdysi objednány. Díky nové legislativě se v České republice i napříč Evropskou unií zvýší kvalita a bezpečnost v oblasti látek lidského původu, tedy tkání i buněk a i krve a plasmy. A konečně zlepší se dostupnost novorozeneckých creeningů, to jsou zcela konkrétní výsledky naší práce, za tím byly stovky a tisíce hodin jednání, tři velké zahraniční expertní konference, dvě jednání Rady ministrů zdravotnictví Evropské unie, desítky jednání na všech úrovních a obrovské úsilí všech pracovníků Ministerstva zdravotnictví, stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. My jsme se domlouvali, my jsme jednali, my jsme konstruktivně problematiku řešili a snažili jsme se dohodnout a dohodli jsme se s ostatními kolegy ministry zdravotnictví z Evropské unie.

Mezinárodní vedení předvedla Česká republika i během už skoro 11 měsíců probíhající ruské invaze na Ukrajinu. Jsem hrdý, že česká vláda a občané nečekali na to, co udělají ostatní, ale naopak jsme šli civilizovanému světu příkladem. Vláda, občané i neziskový sektor jsou od samého začátku jedni z lídrů pomoci Ukrajině a uprchlíkům. My jsme přijali několik stovek tisíc uprchlíků - maminek, dětí, kteří přišli o své bratry, o své otce. Nabídli jsme jim špičkovou zdravotní péči, nabídli jsme jim pojištění a oni se nám odvděčili. Řada z nich již dneska pracuje v České republice, řada z nich se stala součástí naší země. I proto jsme přijali řadu opatření a řadu kroků spolu se Světovou zdravotnickou organizací a UNICEFem, kteří nám finančně v tomto směru obrovsky pomohli, a podpořili jsme tak vznik ambulancí pro děti, ambulancí pro dospělé a z nich má profit i český občan a české děti. Léčiva, která jsme na Ukrajinu vyvezli, tedy 10 kamionů léčiv a zdravotnických prostředků, však byla vždy předem prověřena a nejednalo se nikdy o produkty potřebné pro naše pacienty. Opět opakuji, kdo říká něco jiného, ten lže.

Nyní k tomu, co je hlavním úkolem každého ministra zdravotnictví. Naším cílem je posunout zdravotnictví zase o něco kupředu. Základním kamenem naší vlády je programové prohlášení. Ve zdravotnické části máme po roce splněnu velkou část slibů, které jsme občanům dali. Nemá smysl vše vyjmenovávat a je to asi zbytečné. Prosadili jsme navzdory opozici automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, což je historický krok, který neprosadil žádný ministr zdravotnictví, byť o to mnozí moji předchůdci usilovali. Končí tím ad hoc navyšování rozpočtů a systém zdravotního financování je stabilní a lze se bavit o budoucnosti. Tato valorizace nebude změněna a vláda nemá v žádném případě v úmyslu do této automatické valorizace jakkoli zasahovat.

Stabilizovali jsme systém postgraduálního vzdělávání zdravotníků. Dokončili jsme to, co moji předchůdci začali ve spolupráci s Asociací děkanů, Ústavem pro další vzdělávání, Ministerstvem zdravotnictví, Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Připravujeme nové vzdělávací programy, jazykové kurzy pro zahraniční zdravotníky a spolupracujeme s pacientskými organizacemi. A co je opravdu zásadní, ve spolupráci s Asociací děkanů lékařských fakult, Národním centrem ošetřovatelství a Ministerstvem zdravotnictví připravujeme zcela novou koncepci postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Ne změnu vzdělávacích programů, ne změnu atestací, ale výrazné zjednodušení systému, zrychlení akreditací, elektronizací systému tak, aby to nekonečné a opakující se prodlužování termínů, kdy čekají zdravotnická zařízení na to, kdy získají akreditaci, kdy čekají zdravotníci na to, za budou nebo nebudou moci jít k atestacím, konečně skončilo.

V oblasti dostupné zdravotní péče velmi pokročilo naše jednání. Ministerstvo zdravotnictví skrze rezidenční místa upravilo finanční toky k podpoře studia především směrem k pediatrům, praktickým dětským psychiatrům, dětským neurologům a praktickým lékařům pro dospělé. Letošní dotace na rezidenční místa reflektuje potřeby českého zdravotnictví nejenom v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu. Je třeba říct, že Ministerstvo zdravotnictví pro obor všeobecného lékařství vypisuje 150 rezidenčních míst, což je dosud nejvíc za celé předchozí - za jakékoliv předchozí období. Nikdy nebylo tolik vypsaných míst. V oboru pediatrie pak je to 80 míst pro lékaře, kteří si vyberou obor praktický lékař pro děti a dorost. Všechna tato místa jsou vyhrazena pro lékaře, kteří si tedy zvolí tu variantu pro primární péči. Z toho pohledu tedy zaměříme vzdělávání na pediatrii na primární péči, a navýšili jsme částku měsíční dotace, a to na výši 55 tisíc měsíčně tak, aby nebyl opravdu problém s obsazováním těchto míst. Díky těmto krokům se nejen ihned zvýší počet rezidenčních míst pro praktické lékaře pro dospělé, pediatry, dětské psychiatry a dětské neurology, ale v krátkodobém horizontu i počty lékařů v těchto oborech.

V rámci snahy snižovat zbytečné papírování jsme také novelou vyhlášky zrušili povinné periodické pracovní lékařské prohlídky u nerizikových profesí podobně, jak je to naprosto standardně po celém světě. Letos chystáme i změnu zákona, který u nerizikových profesí zruší i povinné vstupní prohlídky. Toto opatření ocenila nejen Hospodářská komora, ale i Svaz průmyslu a dopravy a také školy, kterým tím odpadne spousta papírování i výdajů, které budou moci využít lépe. Minulý týden se také ve spolupráci s naší poslankyní Martinou Ochodnickou a dalšími poslanci podařilo prosadit zákaz prodeje nikotinových sáčků do 18 let. Tím sněmovna navázala na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, která kromě jiného upravovala i vzhled jejich obalů tak, aby nepřipomínaly obaly od bonbonů a nelákaly tak děti už svým vzhledem.

Tím se dostávám k tomu, co nás čeká v letošním roce. Jednou z hlavních priorit je prevence. Na prevenci a na public health je zaměřeno celé snažení Ministerstva zdravotnictví a je to koneckonců zdravotnický pilíř programového prohlášení vlády. Od 1. ledna 2023 se významně zvýšila možnost přídělu zdravotnických pojišťoven do jejich fondu prevence. Zdravotní pojišťovny pak budou moci disponovat větším objemem prostředků a můžou přispívat svým pojištěncům na více preventivních aktiv, které zlepšují kvalitu jejich života a podporují jejich zdraví, což v konečném důsledku vede ke snížení nákladů na poskytovanou zdravotní péči. Určitě doporučuji všem občanům, aby se informovali u své zdravotní pojišťovny, jakým způsobem to má nastaveno. Obracejte se na své pojišťovny, je to správná cesta, pojišťovnám jsme navýšili trojnásobně peníze na prevenci, využijte všech preventivních programů, které vám nabízejí. Podpoříme také dietní stravování ve školách, lokální produkci potravin a celkově lepší stravu ve veřejných zařízeních, což je nesmírně důležité a souvisí to s public health.

Letos také předložím reformu české hygienické služby tak, aby došlo k zefektivnění krajských hygienických stanic pod státní hygienickou službou. Do budoucna bude jasná kompetence pro řízení celorepublikových zdravotnických krizí. K tomu se pojí i vhodnější vymezení kompetencí Státního zdravotního ústavu, abychom z něj vytvořili Zdravotní ústav západního střihu. Pandemie covidu ukázala, že je to naprosto nezbytné.

Budu také pokračovat ve výjezdech do českých zdravotnických, sociálních a vzdělávacích zařízení. Už rok jezdím do regionů a bavím se přímo s vedením, se zaměstnanci, s pacienty nemocnic a dalších zařízení. Chci říct, chci totiž osobně zjistit, kde je tlačí bota a jak jim ministerstvo může pomoci. Od svého nástupu na ministerstvu jsem vyjel do více než padesáti zařízení ve všech krajích i v Praze. A v nejbližší době se chystám do dalších. Dnes před jednáním sněmovny jsem byl v Nemocnici svaté Alžběty Na Slupi a měl jsem naplánováno další zdravotnická zařízení, pokud by nebyla mimořádná schůze.

Je samozřejmě celá řada dalších oblastí, ve kterých Ministerstvo zdravotnictví provádí kroky ke zlepšení. Paliativní péče, následná a dlouhodobá péče, což byly donedávna přehlížené obory, jsou ty, na které se musíme zaměřit. Ale věnujeme se dále i reformě psychiatrické péče. Národní rada pro duševní zdraví nově působí pod Ministerstvem zdravotnictví, a to pod vedením uznávaného odborníka a místopředsedy České psychiatrické společnosti profesora Kašpárka.

Abych to shrnul. Ministerstvo zdravotnictví funguje velmi dobře. Spolu se mnou jej řídí kompetentní náměstci a odborné problémy řeší s odborníky.

Dovolte mi na úplný závěr poděkovat všem zdravotníkům a dalším zaměstnancům ve zdravotnictví, včetně zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví. Bez nich bychom zdravotnické výzvy uplynulého roku nikdy nezvládli. Děkuji za pozornost a přeji mnoho trpělivosti. Zdá se, že tu spolu dnes nějakou chvilku pobudeme.