„Musí odejít s brekem.“ Skandál Nerudové nabral obrátky. Peněz víc než u Čapího hnízda

23.12.2022 7:44 | Ze sítí

„Průhledná prasárna na MENDELU. Větší peníze, než u Čapího hnízda. Tohle už média z drápů nepustí. Jestli se objeví v debatě, odejde s brekem. Ani Karlova univerzita nebere 84 doktorandů ročně, natož v cizojazyčném programu. Dvakrát přivedla univerzitu k rozpočtovému provizoriu, kdo neumí vést školu, nemůže vést stát. Musela o tom vědět, nebo to přímo organizovat.“ Na prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou se to valí. Národní akreditační úřad vede s univerzitou správní řízení a nic nepomáhá, že Nerudová prohlašuje, že o ničem jako šéfka univerzity nevěděla.

„Musí odejít s brekem.“ Skandál Nerudové nabral obrátky. Peněz víc než u Čapího hnízda
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová na besedě v Berouně

Anketa

Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?

4%
82%
hlasovalo: 45030 lidí
Národní akreditační úřad stále vede nejméně jedno správní řízení s Mendelovou univerzitou v Brně kvůli podezření pramenícímu z nezvykle krátké doby studia některých absolventů v uplynulých letech.

Napsal to server Echo24.cz a připojil, že se kontroly týkají i období mezi lety 2018 a 2022, kdy řídila univerzitu nynější kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Závěry kontroly budou ale známy až po volbách. Nerudová má tedy větší štěstí, než Andrej Babiš, jehož soud v kauze Čapí hnízdo běží již od podzimu a závěrečné řeči jsou naplánovány na začátek ledna 2023.

Řízení univerzity Danuší Nerudovou a špatné světlo, do kterého se škola dostala kvůli kauzám „turbodiplomů“ pro zahraniční studenty, nenechaly ale v klidu ani běžné studenty a absolventy této vysoké školy. Ti na kauzou se snižující prestiž svojí školy reagovali peticí.

Podle deníku Blesk vyzývají bývalí i současní studenti Mendelovy univerzity Nerudovou k vyvození zodpovědnosti. Říkají třeba, že místo toho, aby zahraniční studenti navštěvovali školu, dojížděli učitelé za nimi.

„U všeho byla bývalá rektorka Nerudová,“ upozorňuje spoluautor petice, která k tomu vznikla.

„Účastnila se zkoušek, věděla o interní kritice poměrů u zahraničních studentů. Ekonomické řízení univerzity dovedla dvakrát k rozpočtovému provizoriu. Její opakovaná nečinnost trvající dlouhou dobu vedla k hrozbě ztráty akreditace,“ připojila se další petentka.

„Kdo neumí vést univerzitu, nemůže vést stát. Vyzýváme proto Danuši Nerudovou k vyvození zodpovědnosti. Zároveň požadujeme důkladné vyšetření všech nejasností vedoucích k ohrožení akreditace, zejména studia zahraničních studentů,“ shrnul požadavky petentů další organizátor petice.

Nebývale vysoký počet zahraničních studentů na oboru Economics and management, který na Mendelově univerzitě třeba v roce 2020 šestkrát převýšil počet studentů na „českém“ oboru Ekonomika a management, neunikl ani pozornosti sociálních sítí.

„I v oblasti porušení akademické etiky platí teze z detektivek A. Christie, že jedna indicie je náhoda, dvě jsou souvislost a tři důkaz,“ napsal na svůj facebook absolvent Karlovy univerzity, pracovník Technického muzea a think tanku Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, Tomáš Konečný.

„V případě pochybení v rámci doktorského studia z Mendelovy univerzity mne dnes, při ověřování toho všeho, nakonec jako nejlepší ilustrace přišlo toto,“ dodal ještě s odkazem na tabulku, ve které je přehled přihlášených a přijatých doktorandů Mendelovy univerzity podle jednotlivých oborů a let.

„Ještě víc to zaráží, když si uvědomíte, že na malé (a nijak prestižní) škole to převyšuje i počty, které mají velké univerzity. Ani UK nebere nových 84 doktorandů (!!!) ekonomie ročně (a ani žádná fakulta VŠE, možná ani VŠE jako celek). Natož v cizojazyčném programu, což znamená věnovat dotyčným specifickou individuální odbornou péči v cizí řeči,“ pokračoval Konečný s odkazem na jiné, prestižní vysoké školy.

Řešil ale i čistě praktické věci, zda mohli učitelé alespoň teoreticky zvládnout takový počet doktorandů.

„No a samozřejmě si položme otázku, jestliže akademik v hodnosti docenta či profesora může mít standardně jen 5 doktorandů v jakékoliv fázi studia, kde se na Mendelově univerzitě vzala ta kumulativní stovka vědeckých školitelů ročně – hovoříme totiž o čtyřech stovkách doktorandů v pěti letech,“ pozastavil se nad podezřelou okolností Konečný a dodal:

„Jak asi mohla vypadat jejich individuální vědecká příprava, nemusíme zkoumat. Protože nebyla. Není to možné.“

Nad podivně vysokým počtem školitelů, který je nutný k obsažení takového počtu doktorandů se zamyslel na svém facebooku také Janek Wágner, člen týmu poradců ministra na Ministerstvu školství, mládeže a digitální kurátor na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

„Na MENDELU museli ty doktorské diplomy tisknout doslova jako Baťa cvičky,“ myslí si s tím, že na takové počty by nemohli mít ani dost školitelů a vyučujících, aby tito splňovali alespoň základní standardy.

„Leda by stáhli většinu použitelných ‚zdrojů‘ z celé republiky,“ napsal poradce a s nadsázkou a připomínkou vědce, po kterém má univerzita svůj název, dodal:

„Kde by je asi tak vzali??? Leda by jim tam po Mendelovi zbyla nějaká utajená klonovací laboratoř?“

To ale není zdaleka vše, co Janek Wágner o praktikách, které panovaly na Mendelově univerzitě v době působení Danuše Nerudové na svůj facebook napsal. Zveřejnil i pár příspěvků z „neveřejné diskuse“, jak je sám popsal.

„Na MENDELU snad museli být všichni akademičtí tuneláři permanentně sjetí, že si dovolili až takhle neuvěřitelně průhlednou a sestřelitelnou prasárnu,“ zněl první z nich, který byl následován dalším.

„Každý příčetný znalec PhD studia v ekonomických oborech vám potvrdí, že níže uvedená tabulka (z Deníku N) jasně dokládá podvod jak vrata. Včetně participace Nerudové, protože o tomhle prostě musela vědět či to přímo organizovat, zvláště pak, když se na výuce a na účasti v dohledových orgánech podílela, či jim dokonce předsedala.“

Na závěr svého příspěvku připojil poradce Ministerstva školství ještě osobní poselství s vírou ve standardní novinářskou práci českých médií.

„Za mě: Ta šílená podvodná ženská prostě nemůže projít přes 1. kolo. Nevěřím, že by to bylo možné. Jestli se aspoň jednou objeví v debatě na TV, tak musí odejít s brekem, pokud novináři správně použijí dostupné informace.

Tohle je Čapí hnízdo jako kráva a věřím, že už to mediální sféra jen tak z drápů nepustí. Na to si dejme po předvánoční a zároveň předsilvestrovské skleničce,“ vyzval ještě Wágner k přípitku.

Stranou dění nezůstala ani sociální síť Twitter, i tam se objevilo několik odkazů, které hodnotily popsanou stávající situaci.

Na výše zmíněný příspěvek Tomáše Konečného reagoval třeba primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra s tím, že musí jít o podvod.

„Někde se holt neflákají… 145 zahraničních doktorandů za 3 roky na 1 fakultě… to už není co dodat a o nic jiného než o podvodné studium jít nemůže…“

Na stejný příspěvek reagoval i další uživatel twitteru, který nevěří, že by uvedená fakta mohla někoho přesvědčit o tom, že je na univerzitě vše v pořádku.

„A opravdu tohle nebije do očí, opravdu si někdo myslí, že jsme my všichni akademici úplně ale úplně blbí. Protože tak to na mě působí.“

O dalším rozměru a obrovských finančních prostředcích, které mohou být použity na cokoli, píše další přispěvatel.

„Má to ještě jeden děsivý rozměr, pokud by většina byla přes agenturu a na každého studenta tam viselo nějakých 20 tis. euro, tak tam lítá nějakých 200 milionů, které mohly být použity na cokoli,“ myslí si a pokračuje s náznakem korupce a zmínkou o daleko menší částce v kauze jiného prezidentského kandidáta.

„Jaká byla motivace všech zúčastněných vyučujících? Čapí hnízdo je o 50 milionech.“

Dodejme, že vysvětlení praktické stránky toho, co se dělo na Mendelově univerzitě, která zveřejnili Tomáš Konečný, Janek Wágner a další, mohou zásadně ovlivnit i nadcházející prezidentské volby.

„Takže tím bychom měli tak nějak zodpovězenou otázku, kdo by měl odstoupit první z prezidentské volby. Že jo? Že jo???“ shrnul člen ODS, Jan Klusáček.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: MaA

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Vím, že opět ve volbách budu vybírat menší zlo. , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseLexu , 23.12.2022 13:16:09
Raději Babiše než bruselské loutky

|  7 |  0

Další články z rubriky

Fiala to musí říct první... Úniky z tajných služeb vybraným novinářkám? „Kauza“ Bystroň. Generál varuje

8:20 Fiala to musí říct první... Úniky z tajných služeb vybraným novinářkám? „Kauza“ Bystroň. Generál varuje

Není dobré, pokud tajné služby používají média k „únikům“ ze svých dokumentů, varuje generál a bezpe…