Národní památkový ústav: Obnova nejdelšího dochovaného úseku středověkého pardubického opevnění

22.01.2023 9:50 | Tisková zpráva

V nedávných měsících se dočkala obnovy nejdelší zachovaná část středověkého opevnění historického jádra města Pardubic. Jde o úsek městské fortifikace, který je stavebně propojený se Zelenou bránou, vybíhá z její jižní fasády. Místo stavebního kontaktu s bránou je dnes nepřístupné, je obestavěno sousedními objekty.

Národní památkový ústav: Obnova nejdelšího dochovaného úseku středověkého pardubického opevnění
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

Odhalený úsek opevnění v současnosti slouží jako parcelní zeď, která na půdoryse písmene L obíhá zadní dvůr měšťanského domu čp. 75 v Zelenobranské ulici. Jako jeden z mála úseků středověkého opevnění Pardubic tuto zeď můžete vidět i z veřejných prostranství, jednak z vyhlídky na Zelené bráně, jednak při posezení na sousední kavárenské zahrádce.

Obnovu zdi inicioval ing. arch. Čiháček, projektant s desítkami let praxe s památkově chráněnými objekty. Na obnovu přispěli dotací Statutární město Pardubice a Ministerstvo kultury v rámci Programu regenerace památkových rezervací. Během prací byly odstraněny provazce břečťanu, které se na zdi uchytily od poslední obnovy cca před 30 lety.

Anketa

Přestřelil Babiš billboard „Nezatáhnu Česko do války“?

hlasovalo: 28754 lidí

Při opravě byly použity tradiční vápenné omítky, byly odstraněny vlhkostí poškozené dodatečné dozdívky z cihel, kaverny byly doplněny vypadanými originálními kameny a dalším doplňkovým kamenivem, koruna zdiva byla pokryta kvalitními pálenými taškami, druhotně použitými ze starší stavby. Úzká římsa v patrové úrovni, která kdysi sloužila jako opěra pro dřevěnou konstrukci nedochovaného ochozu, zůstala prezentována v utilitární tvarové podobě bez krytí taškami a ochráněna speciální maltou před negativními vlivy vlhkosti.

Během prací byl v jižní části zdi odhalen doposud zazděný výklenek se segmentovým záklenkem, který ve středověku sloužil jako střílna (vyzdění líce se štěrbinou se nedochovalo, ani na ostatních existujících střílnách v tomto fortifikačním úseku). Tento prvek zůstal po opravě pohledově prezentován.

Více informací o dochovaných třinácti částech pardubického městského opevnění najdete v památkovém katalogu (ZDE), který je průběžně doplňovanou on-line databází Národního památkového ústavu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

20:48 Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

Na vysokých školách v Česku se v roce 2023 vzdělávalo 308,6 tisíc studentů, z nichž téměř pětinu tvo…