Násilí a agresivita patří vedle sexualizovaného násilí a nakládání s mocí k nejvíce tabuizovaným tématům v sociálních službách a v pomáhajících profesích vůbec. Projevy násilí mohou být často na úrovni zanedbávání a mohou mít latentní a skrytou podobu.
„Právo na důstojný život nesmí být nikomu upíráno. Potřebujeme systémově zlepšit péči nejen o mentálně postižené pacienty v sociálních službách, ale všech, kteří se často nemohou proti projevům násilí nijak účinně bránit. Aby se už neopakoval případ Doroty Š., která byla svým pečovatelem týrána a nakonec usmrcena. Jde o podporu potřebných sociálních služeb, zajištění funkční prevence a v neposlední řadě i o podporu, nebojím se říct, láskyplnosti v sociálních službách. I když se nás to nyní třeba bezprostředně netýká, jednou budeme sociální služby potřebovat všichni, a to buď my sami či naši blízcí,” uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.
„Prevence takových tragédií si žádá systémová pravidla. Proto ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a zástupci MPSV přicházíme s návrhem změny kvalifikačních kritérií, s cílem zacelit dnešní mezeru ve vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Nyní je nutné absolvovat kvalifikační kurz do 18 měsíců od nástupu do zaměstnání. To je rok a půl bez nutné kvalifikace. Do doby splnění této podmínky oficiálně vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách. Poskytovatelé většinou otálejí a zaměstnance vysílají na kurz zpravidla až po roce, a to je pozdě. Nově navrhujeme, aby měli zaměstnanci povinnost nutný úvodní kvalifikační kurz absolvovat do tří měsíců,” zdůraznila Richterová.
