Petr Dufek: Konečně jednociferná inflace i podle evropské metodiky

20.10.2023 16:19 | Komentář

Podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu se česká harmonizovaná inflace v září snížila na 8,3 % ze srpnových 10,1 %. Po necelých dvou letech má ČR konečně jednocifernou inflaci i v evropském srovnání.

Petr Dufek: Konečně jednociferná inflace i podle evropské metodiky
Foto: investicniweb.cz
Popisek: Petr Dufek

Velký rozdíl mezi národní inflací, která nedosahuje ani sedmi procent, a harmonizovanou vyplývá ze (ne)zahrnování tzv. imputovaného nájemného. 

Anketa

Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?

2%
96%
hlasovalo: 31699 lidí
Zatímco do národní inflace zahrnujeme pod tímto pojmem ceny nemovitostí, rekonstrukcí a stavebních materiálů, evropská inflace tyto náklady domácností ignoruje. A protože v poslední době se tyto ceny vyvíjejí z pohledu spotřebitele příznivěji, je národní inflace nižší.

Aktuálně je česká harmonizovaná inflace čtvrtou nejnižší v rámci celé EU. Absolutním rekordmanem je Maďarsko s více než dvanáctiprocentní inflací, následované Rumunskem a Slovenskem. Právě příklad Maďarska a Slovenska je v tomto případě velmi zajímavý, protože obě země se rozhodly limitovat některé ceny pro spotřebitele. Na Slovensku u energií, v Maďarsku dokonce u potravin. Vypadá to tak, že inflace si cestu najde i přes tvrdé cenové regulace. Zafixují se ceny jednoho, o to více vzrostou ceny jiného zboží.

Při pohledu na podrobnější data je zřejmé, že inflační vlna v ČR postupně opadá, i když i v případě harmonizované inflace bude v následujících třech měsících sehrávat negativní roli energetický úsporný tarif.

Inflační momentum nicméně slábne, a to jak v případě jádrové inflace, tak i u dalších položek. Výjimkou jsou v našem případě služby a zejména nájemné, kde růst cen v posledních třech měsících stále ještě akceleruje. Příznivě vypadají naproti tomu ceny potravin a volnočasových aktivit.

Nic se ovšem nemění na faktu, že inflační vlna začínala v ČR dříve než v ostatních zemích, a ještě k tomu trvala déle.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Bezbrannost oběti

9:39 Zdeněk Jemelík: Bezbrannost oběti

Zhruba od poloviny roku 2022 až donedávna se ve veřejném prostoru přemílalo vyprávění podnikatele Pa…