WHO je totiž veřejnou institucí pouze na papíře. Formálně ji sice řídí Světové zdravotnické shromáždění složené ze zástupců jmenovaných 194 členskými státy, ale mnohem důležitější je, kdo provoz celé instituce platí. WHO je financována povinnými příspěvky členských států, které se vypočítávají dle výše jejich HDP a dobrovolnými dary. Dle výroční zprávy za loňský rok jen 11 procent z příjmů WHO ve výši téměř 4,4 miliardy dolarů pocházelo z povinných příspěvků členských zemí. Zbytek platí dobrovolní dárci, kteří svůj příspěvek mohou anebo nemusí poskytnout. A proto je v nevyšším zájmu vedení WHO, aby zájmům těchto „dobrovolných“ přispěvatelů vycházela co nejvíc vstříc.

 

Anketa

Jste pro schválení česko-americké obranné dohody DCA?

Ano

4%

Ne

95%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 35820 lidí

Mezi těmito dobrovolnými dárci hrají významnou roli i soukromé subjekty jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových, nadace bývalého amerického prezidenta Clintona, ale i farmaceutické společnosti. Jaký vliv mohou tito dárci mít na směřování WHO ukazuje i případ prvně jmenované nadace zakladatele Microsoftu a jeho exmanželky, která každoročně financuje přibližně desetinu rozpočtu celé této „nezávislé“ nadnárodní organizace se sídlem v Ženevě. Jednatel Gatesovy nadace Chris Elias před časem prohlásil: „Některé oblasti činnosti dostávají větší podporu než jiné, protože nemáme ad hoc strategii pro všechny oblasti, které dnes pokrývají globální zdraví.” Problematičnost soukromých dárců potvrzuje i Lawrence Gostin, profesor university v Georgetownu a ředitel zdravotnického právního centra WHO: „Velká část finančních prostředků, které Gatesova nadace poskytuje WHO, je spojena s její agendou. To znamená, že organizace již není schopna nezávisle určovat své priority v oblasti globálního zdraví“.

 

Činnost WHO přitom nemalými částkami v řádu desítek milionů dolarů sponzorují i velké farmaceutické společnosti, jako je: Roche, Jannsen, Johnson and Johnson, Merck, Novartis či Novo Nordisk. Dodejme, že na rozdíl od povinných příspěvků mohou jednotliví dárci přidělovat své peníze na libovolné účely. Podle analýzy rozpočtu organizace z let 2004 až 2005 bylo 91 % těchto dobrovolných darů WHO přiděleno na nemoci, které se na celosvětové úmrtnosti podílejí pouhými 8 procenty. Zároveň nemalou část rozpočtu spolknou i výdaje naprosto nesouvisející s bojem proti chorobám. Organizace například každoročně utratí kolem dvou set milionů dolarů jen za cesty svých zaměstnanců. Pro srovnání v roce 2016 WHO vydala na boj s AIDS a hepatitidou přibližně jen 71 milionů dolarů. Na malárii to bylo 61 milionů dolarů a do zpomalení šíření tuberkulózy WHO investovala 59 milionů dolarů. Dohromady tedy za léčení a prevenci těchto závažných chorob utratila méně než za letenky a hotely pro své dobře placené zaměstnance.

 

To však nejsou jediné problémy, které WHO doprovázejí. K vylepšení obrazu WHO nepřispívá ani její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus. Je to bývalý člen etiopské Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF), která byla založena v 60. letech minulého století pilnými čtenáři děl Marxe, Engelse, Lenina, a dokonce i Mao Ce-tunga a byla až do letošního března vedena jako teroristická organizace. 

 

Fotogalerie: - Proti homofobii

 

Dle velitele etiopské armády se přitom šéf WHO pokoušel pro hnutí získat zbraně i diplomatickou podporu. Etiopské ministerstvo zahraničí vydalo loni v lednu prohlášení, uvádějící: „Tedros podporuje TPLF ve svých mediálních prohlášeních a oslavuje to, co je považováno za vojenský úspěch skupiny.“ To však není zdaleka jediná skvrna na Tedrosově štítě. V době, kdy byl etiopským ministrem zahraničí, se pokusil utajit v zemi probíhající epidemii cholery. Kromě toho TPLF, tedy strana, kterou v etiopské vládě reprezentoval, byla zapojena do systematické diskriminace a porušování lidských práv tím, že odmítla poskytovat, byť i jen naléhavou zdravotní péči, etnické skupině Amhara kvůli její příslušnosti k opozici.

 

Jedním z prvních Tedrosových kroků po jeho zvolení do čela WHO v roce 2017 bylo jmenování Roberta Mugabeho velvyslancem dobré vůle při WHO. Tedy bývalého krutého zimbabwského diktátora, který byl pověstný hrubým porušováním lidských práv, korupcí a zločiny proti lidskosti. V neposlední řadě Tedros ukázal svou pravou tvář na počátku pandemie koronaviru, kdy ještě v lednu a únoru 2020 opakovaně aplaudoval „transparentnosti“ čínské reakce na novou nemoc. A i když se množily důkazy o tom, že čínští úředníci umlčeli osoby informující o šíření nemoci a záměrně reportují nižší počty nakažených, Tedros nadále vychvaloval přístup čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Tedros byl pro Peking favoritem. Před svým zvolením naznačil, že se bude řídit takzvaným ‚principem jedné Číny‘,“ komentoval zvolení Tedrose do čela WHO v roce 2017 Michael Cole, vedoucí pracovník kanadského think tanku Macdonald-Laurier Institute.

 

Na místě je tedy položit si otázku kým a jak je „nezávislá“ Světová zdravotnická organizace řízena a kdo všechno ji platí. Ti, kteří nemají přímou odpovědnost vůči vládám ani občanům by totiž zcela jistě neměli určovat světovou zdravotní politiku.

 

Psali jsme:

Světová zdravotnická organizace, námět na komedii, vyprávěl Roman Šmucler. Ale když kvůli tomu umírají lidé, k smíchu to moc není

„Pane doktore, já chci odočkovat.“ Hnízdil a tvrdé obvinění

Už to ví i Biden. Covid: ,,Dezinformace” jsou nakonec pravda

Když začala konference OSN o změně klimatu, očekávání byla veliká