Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší, než se plánovalo, a to zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce. Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčasti na evropských programech, a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.
Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun, na růstu se nejvíce podílely daň z přidané hodnoty (DPH) a daň z příjmu právnických osob. Na DPH se do rozpočtu vybralo 345,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Výběr daně z příjmu právnických osob vynesl 151,5 miliardy korun, meziročně o 17,3 procenta více. „Je to historicky nejvyšší částka, která byla vybrána na dani z příjmu právnických osob,“ řekl Stanjura.
Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
Na sociální dávky loni stát vydal 768 miliard korun, z toho na důchody 588 miliard korun. Náklady na důchody se meziročně zvýšily o 10,9 procenta.
V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura dnes uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2022
„Vzhledem k tomu, že státní rozpočet byl nedávno novelizován, tak příjmy i výdaje se čerpaly víceméně podle plánu,“ řekl dnes ČTK analytik Deloitte Václav Franče. Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, soudí.
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo Ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Na financování státního dluhu bude letos Ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.
Celková částka k financování státního dluhu se skládá z rozpočtového deficitu na letošní rok, který je plánován na 295 miliard korun, a z peněz určených na letošní splátky dluhopisů.
Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Výdaje státního rozpočtu spojené s podporou pro uprchlíky z Ukrajiny dosáhly ke konci listopadu loňského roku 18,6 miliardy korun. Novinářům to dnes na tiskové konferenci k výsledkům státního rozpočtu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že část vyplacených peněz šla českým příjemcům.
Podle Stanjury tvořil 3,2 miliardy korun z vyplacených prostředků příspěvek na ubytování, který je určen domácnostem nebo podnikatelům, kteří nabídli své nemovitosti jako bydliště pro ukrajinské uprchlíky. Stanjura dnes také zdůraznil, že podpora Ukrajincům není na úkor českých občanů, protože výdaje na tuto podporu tvoří méně než jedno procento výdajů státního rozpočtu.
Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu udělil český stát podle aktuálních údajů Ministerstva vnitra téměř 474 000 dočasných víz Ukrajincům prchajícím před konfliktem. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do osmnácti let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se jich zhruba pětina vrátila zpět do vlasti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
