INZERCE

Nová testovací lokomotiva Siemens Vectron Správy železnic. Bude ji využívat pro diagnostiku železniční sítě, včetně zabezpečení ETCS. Foto: Správa železnic

Správa železnic ocenila nejkvalitnější stavby za uplynulé období. Třeba i systém GSM-R bez napájení ze sítě

Správa železnic ocenila nejkvalitnější železniční stavby za uplynulé období. Celkem se hodnotilo 11 kategorií. V kategorii Technická inovace roku vyhrál například projekt vyspělého řešení napájení rádiového sdělovacího zařízení GSM-R, neboli bezdrátového komunikačního standardu pro železnici. Vítězem kategorie Technologické stavby je pilotní projekt konverze napájecích soustav mezi Nedakonicemi a Říkovicemi. Pomyslný bronz získala rekonstrukce úseku nejvytíženějšího českého koridoru mezi Velimí a Poříčany.

Žebříček nejkvalitnějších železničních staveb je unikátním projektem moderního formátu, hodnotící nejlepší počiny, jejichž zadavatelem a investorem je Správa železnic. O výsledcích rozhoduje odborná komise v čele s generálním ředitelem Správy železnic, cílem je výběr nejkvalitnější realizované železniční stavby za uplynulé období, které vzhledem k náročnosti a termínu realizace vybraných železničních staveb může zahrnovat více stavebních sezón.

Napájení bez nabíjení

Celkem se hodnotilo 11 kategorií, redakci nejvíce zaujal vítěz kategorie Technická inovace roku v podobě vyspělého řešení napájení rádiového sdělovacího zařízení GSM–R, neboli bezdrátového komunikačního standardu pro železnici a komunikace a aplikace.

Jedná se o ostrovní fotovoltaický systém, který pro svůj provoz nepotřebuje externí napájení ze standardní přípojky. Výstavba probíhala na trati Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné a byla uvedena do provozu v roce 2010. V roce 2020 se poté uskutečnila výměna opakovače za plnohodnotnou základnovou stanici systému GSM – R, zvýšení kapacity fotovoltaického zdroje i testování možnosti připojení větrného generátoru.

Celý systém však funguje i v čase, kdy není k dispozici sluneční záření, a to pomocí napájecí baterie pro překlenutí potřebných kritických období v rámci celého roku. Vyhodnocení projektu proběhlo v roce 2022. Tato varianta napájení je ekonomicky výhodnější a šetrnější k životnímu prostředí, koncept tak zapadá do současné snahy o snižování emisí CO2.

Evropský primát

Vítězem kategorie Technologické stavby je pilotní projekt konverze napájecích soustav mezi Nedakoncemi a Říkovicemi. Stavební práce na posunutí styku napěťových soustav probíhaly po celou dobu za plného provozu na trati. V Otrokovicích a Říkovicích byly vybudovány trakční napájecí stanice, jejichž srdcem jsou švýcarské statické frekvenční měniče společnosti Hitachi Energy.

Technologie umožní nejen symetrický odběr elektřiny ze sítě, ale také například snadné vracení energie rekuperované při provozu lokomotiv zpátky do distribuční soustavy. Pro takový systém trakčního napájení byla použita vůbec poprvé v Evropě. Kvůli rozdílným technickým parametrům musely v celém úseku koridoru projít úpravou soustavy izolátorů, samotné trakční vedení, ale i traťové zabezpečovací zařízení.

Sláva vítězům

Pomyslný bronz bere Cena generálního ředitele Správy železnic, kterou získala rekonstrukce úseku nejvytíženějšího českého koridoru mezi Velimí a Poříčany. Stavební práce se zaměřily na obnovu staničních kolejí a také na více, než dvacet výhybek v Poříčanech. V rámci projektu bylo opraveno pět mostů, zmodernizovaly se železniční přejezdy a došlo ke kompletní výměně trakčního vedení.

Dále v jednotlivých kategoriích „slavily“ následující projekty SŽ: Most přes Labe v Děčíně (Železniční mosty a tunely), přejezdové zabezpečovací zařízení světelné a doplnění závor na trati Třebovice – Moravská Třebová (Bezpečná železnice), revitalizace trati Lovosice – Česká Lípa (Rekonstrukce a úpravy železničních tratí), rekonstrukce žst. Praha – Smíchov (Projektová příprava), rekonstrukce výpravní budovy ve Veselí nad Lužnicí (Rekonstrukce a úpravy budov), rekonstrukce žst. Přerov (Modernizace železničních stanic a uzlů), Modernizace trati Sudoměřice – Votice (Liniové stavby), rekonstrukce výpravní budovy Nová Paka (Renovace historických staveb).

Petr Bošnakov