Stovky malých Fukušim a Černobylů? Sázka na malé reaktory. „Bude to bezpečné,“ ujišťuje expert

02.04.2023 9:05 | Kauza

V Evropě bude nedostatek energie. To alespoň tvrdí některé temné scénáře. Podle mnoha energetiků patří budoucnost kvůli ceně malým modulárním reaktorům. Úvahy o nich jsme dovezli z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Ostatně v Česku je v tomto období odeznívající energetické krize podpora jádra nejvyšší v historii.

Stovky malých Fukušim a Černobylů? Sázka na malé reaktory. „Bude to bezpečné,“ ujišťuje expert
Foto: Hans Štembera
Popisek: Malé modulární reaktory- seminář o budoucnosti jaderné energetiky

Anketa

Má vláda zvýšit základní sazbu DPH z 21 % na 23 %?

4%
96%
hlasovalo: 26157 lidí

„Máme-li některých procesů vyšší počet, tak k nějakým nehodám může dojít častěji. Nicméně by to nastat nemělo. U malých reaktorů se klade mnohem větší důraz na zajištění bezpečnosti, a to i pomocí pasivních systémů,“ sdělil manažer pro rozvoj podnikání Centra výzkumu Řež Jiří Duspiva, když se ho ParlamentníListy.cz zeptaly, jestli se při protežované koncepci malých reaktorů nerozšíří pole možných havárií, dalších Fukušim či Černobylů? Byli jsme na místě, kde se odehrála první řízená štěpná reakce ve střední Evropě.

Bude to bezpečné?

Když se podíváme na tabulku největších havárií jaderných elektráren, tak je nám z toho nevolno. Třeba podle edukativního webu Techmania.cz stačí jen otočit globus a dostaneme se vždy na nějaké místo tragédie. V roce 1952 v kanadském vývojovém středisku Chalk River se odehrála první větší havárie, ale bez ztrát na životech. O pět let později v sovětském závodu Majak došlo k rozsáhlému úniku radioaktivních látek do okolí. Pak Velká Británie, Francie, USA a někdejší československé Jaslovské Bohunice. Dokonce Island a Německo. Posledními, ale největšími horory, byly Černobyl a Fukušima.

„Pasivní procesy fungují skrze základní fyzikální zákony, aniž by bylo potřeba mít nějaký externí energetický zdroj. Ten často vypadne, bezpečnostní systém pak přestane fungovat a dochází k problémům. Klasickou ukázkou je nehoda ve Fukušimě. Bylo zemětřesení, bloky se odstavily, naběhly veškeré havarijní systémy a nebyl problém. Ten nastal ve chvíli, kdy přišla vlna tsunami, která zaplavila rozvodné skříně a vlastně tím přerušila možnost externích zdrojů pro havarijní systémy,“ doplnil Duspiva.

Podle něj malé modulární reaktory nebudou externí zdroje energie pro minimální rozhodnou dobu 72 hodin vůbec potřebovat. Blok musí být tímto způsobem projektovaný, připravený i provozovaný. S cirkulačním systémem s odvodem tepla nejlépe do atmosféry venku. K havárii typu Fukušima by proto nemělo dojít. Během tří dnů by se totiž k problému měla dostat pomoc zvenčí. „Současný směr a požadavek je zřejmý. Absolutní bezpečnost malých reaktorů, to je požadavek na jejich design. Zásadní je i role dozorových orgánů. Musí jít o technologii ověřenou skrze experimenty a demonstrační jednotky,“ dodal.

Rozdělení reaktorů

Jak ukázal v prezentaci Duspiva, v dřevních časech se odehrála řada havárií na výzkumných a prototypových reaktorech. Vývoj dalších generací reaktorů byl doprovázen zpřísňováním kritérií v oblasti bezpečnosti. Zmínil úplně první jaderný reaktor Chicago Pile-1. „Kladu důraz na to, že jediným bezpečnostním zařízením, co tam měli, bylo nouzové odstavení, pro které se vžil název scram, protože tam měli člověka, který sekyrou v případě potřeby přeseknul lano a tím umožnil pád řídicích tyčí, které zastavily štěpnou reakci,“ popsal někdejší pojistku bezpečnosti.

Začátkem 70. let se začaly stavět reaktory druhé generace, což jsou i ty provozované v Česku. Vzhledem k požadavkům na průběžné zvyšování bezpečnosti by se dnes daly zařadit mezi druhou a třetí generaci. Ostatně ve třetí generaci jde o pokročilé lehkovodní a spadají sem všechny, o kterých se z hlediska velkých reaktorů uvažuje v Česku. Čtvrtá generace se začíná ve světě teprve objevovat. Jde o rychlé reaktory s odlišnými typy chladiva.

„Důvod pro výstavbu malých modulárních reaktorů je opravdu čistě ekonomický.. Aby byly konkurenceschopné, je třeba zkrátit dobu jejich výstavby a tedy zrychlit návratnost investice,“ sdělil dál Duspiva. Malé modulární reaktory jsou prostě podle něj jasnou perspektivou a ČEZ, a. s. (České energetické závody) je nejvhodnějším kandidátem, protože má vybudované kompetence pro provoz jaderných zařízení. A účel „maloreaktorů“? Například snížení národního deficitu energie anebo jejich využití jako zdroje pro centrální vytápění s řešením pro řadu aglomerací. V minulosti se hovořilo o Liberecku a Jablonecku, Hradci Králové a Pardubicích a tak dále.

Vize českého maloreaktoru

Silvana Jirotková, ředitelka nového útvaru rozvoje malých modulárních reaktorů (SMR) ČEZ, se zamyslela nad tím, jestli bude v budoucnosti od koho energii dovážet. „Je třeba se dívat na Česko nejen jako na stát, ale i jako na součást určitého regionu. Zaznamenali jsme, jak částečné odstavení jaderných elektráren ve Francii způsobilo komplikace i v jiných zemích... I přes masivní výstavbu obnovitelných zdrojů, které budou významnou součástí energetického mixu, bude prostor vybudovat dukovanský pátý blok, ale ideálně čtyři velké bloky, abychom doplnili Dukovany i Temelín. S určitým vývojem v čase nám i tak vznikne deficit, který by se dal pokrýt v podobě malých nukleárních reaktorů,“ řekla s tím, že jaderný sektor by tak mohl mít do budoucnosti velký exportní potenciál.  

Podle Davida Haruta, ředitele sekce Jaderná bezpečnost a podpora provozu reaktorů Centra výzkumu Řež, bude podle jednoho ze scénářů v roce 2030 v Česku a ve střední Evropě akutní nedostatek elektřiny. Záleží na tom, jak rychle bude Česko schopno dostavět velké jaderné bloky. V Centru výzkumu Řež se však potřebou dekarbonizace zabývají i realizací malého modulárního tlakovodního reaktoru. Loni představili projekt reaktoru CR-100 o výkonu 100 tepelných megawattů s tím, že celé zařízení je koncipováno s důrazem na maximalizaci pasivní bezpečnosti a na převedení známé technologie do výkonově malého a zjednodušeného formátu splňujícího podmínky současné české legislativy. U podobných vizí ale vždy hrozí, že jejich realizace skončí na papíře, jak to dopadlo třeba s českou vakcínou proti covidu-19.

„CR-100 je teplárenská jednotka a pro Temelín není tím nejvhodnějším, co bychom očekávali,“ sdělila Jirotková s tím, že oni primárně sledují sedm projektů lehkovodních malých modulárních reaktorú z USA, Jižní Koreje, Velké Británie, Kanady a Francie. „Ten pomyslný peloton se mění a z outsiderů se mohou stát vítězové. Dáváme si čas na to, abychom sledovali, do jaké míry budou schopni opravdu dodat to, co slíbí. To se začne zhmotňovat v okamžiku, kdy budou seriózně procházet licenčním procesem v zemi původu, a to bude v našem výběrovém procesu důležité,“ dodala s tím, že stát bude muset dát primární zadání. ČEZ by chtěl být prvním následovníkem už někde ve světě realizovaného projektu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Jděte do prde*e! Vy jděte do prde*e!“ Agrese v ČT. Sochař Černý se „pral“ s kurátorkou

10:25 „Jděte do prde*e! Vy jděte do prde*e!“ Agrese v ČT. Sochař Černý se „pral“ s kurátorkou

Spor o umístění stíhaček Spitfire s motýlími křídly na fasádě pražského obchodního domu Máj vyústil …