Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
Obě tyto možnosti jsou podle Zbořila tak trochu z říše snů a přání. „Předpokládám, že paní Jelena letěla spíše kvůli otřesům na finančních trzích. A to v době, kdy i ve Spojených státech se politická elita, lhostejno zda demokratická nebo republikánská, začíná ptát, kdo to všechno zavinil. Takže možná dojde i na toho českého Pepíčka, který rozšlapal Aničce košíček. A ona se aktuálně ptá – ty, ty, ty, kdo to bude platiti?“ vzkázal.
Zelenskyj v Praze. A co e-komunikace?
Druhou nepřehlédnutelnou zprávou, zejména v Praze, Bratislavě a jejím balkánském a maloasijském okolí, byla okružní cesta ukrajinského stále „ještě prezidenta Zelenského“. „Při té se na mnohé tajnosti a parády nehledělo, až byly těžko poznatelné, kdo má na tomto kolečku větší zájem. Zda prezident a členové jeho vlády z Kyjeva, nebo jeho středo- a východoevropští partneři? A proč to muselo být tak okázalé a za fyzické přítomnosti všech možných potentátů? Jestliže se nemuselo něco podepisovat v. r., nestačil jiný dnes běžný způsob e-komunikace?“ dává konkrétní otázku.
Zbořil připomíná také Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, který stojí za pozornost. „Nejen proto, že jeho prezident Jiří Bartoška jej považoval za trochu nepovedený. Jistě to nebylo proto, že někteří hosté, ale hlavně hostesky, byly trochu starší, ačkoliv se snažily být roztomilé. Ale mnoho informovaných a nezúčastněných si myslí, že to bylo něco jako ze hry bratří Čapků Ze života hmyzu, kde je podobná společnost definována výrokem …svět chce být polosvět, a žena, chce být položena,“ komentoval.
A konečně bylo pro politologa zajímavé i chování tureckého prezidenta Erdogana nebo pád nizozemské vlády. „A pro někoho z nás až nevhodné dotazování se britského miliardáře indického původu, zda zaparkoval svůj majetek ve svěřeneckých fondech jako Andrej Babiš, anebo zda země, jejímž předsedou vlády dnes je, nevystoupila z EU jen proto, aby právě on nemusel něco podobného učinit,“ uvedl.
Pozoruhodná výzva „cikánské komunity“
Česká mainstreamová média žila v uplynulých dnech návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze. „Komentářů bylo sice až až, zpravodajství už méně, a pokud nějaké vůbec bylo, vypadalo spíše tak, že si ho někdo vymýšlel. Asi mainstream ještě nepochopil, že je čtený a konzumovaný s výhradami, nebo dokonce s nevírou v jeho informační kompetentnost a důvěryhodnost. V takových případech si lidé kladou otázky, co je pravda a co lež, proč český prezident nebyl s ukrajinským na Národní třídě u vzpomínky na ,máme holé ruce“, nebo alespoň u memoriálu ,mrtvého studenta Šmída“. Nebo konečně i u Památníku národního osvobození na Vítkově. A také proč oba, alespoň symbolicky, nedali poděkování starostovi pražské obce Řeporyje, který tak obdivuje Stepana A. Banderu,“ popisuje Zbořil.
V této souvislosti apelují romské organizace na Zelenského, aby oslovil všechny ukrajinské uprchlíky a vyzval je k přijetí života v sociální harmonii a toleranci. „To je jistě zajímavá událost, která mj. upozorňuje na to, odkud po roce 1945 Romové, tehdy ještě Cikáni, přišli. Je to etnická skupina, která má svoje dějiny pobytu na území dnešní Ukrajiny, ale má také osobitou sociální inteligenci, kterou se liší od některých občanů ČR. Dokonce i v dnešní době a jistě tomu bude podobně i v letech nadcházejících. Někomu se sice může zdát, že naše ,cesta na Západ‘ vede tak trochu přes Východ, ale vybrali jsme si to a bude naším osudem nejenom žít ve společném státě a EU s Cikány, ale i s Ukrajinci,“ uvedl Zbořil.
„Nevím, zda u nás, v Čechách a na Moravě, vznikne podobný světový hit z minulého století jako Cikánko ty krásná, cikánko malá, nebo Když mě stará matka Antonína Dvořáka a Adolfa Heyduka, s motivy ukrajinskými, ale to neví ani polovina těch, kteří Ukrajincům dnes ještě pomáhají a zvou je do svých domovů. Ale o to víc je výzva cikánské komunity pozoruhodná,“ podotýká.
Spíš reakce na tupou agitaci a propagandu
Šokující průzkum zveřejnil server iRozhlas.cz. Sedmačtyřicet procent obyvatel Česka míní, že ukrajinská protiofenziva nepřispěje k rychlejšímu ukončení ruské agrese. Pesimističtí jsou lidé nad 59 let se střední školou hlavně z Moravy a Slezska. „Domnívám se, že to jsou data, která toho nemají moc společného s Ukrajinou. Spíše jde o reakci na tupou agitaci a propagandu vládních stran, která je nadbytečná a prvoplánově nedůvěryhodná. Dovolil bych si dokonce vyslovit názor, že se jedná o přímou úměru – co od současné vlády pochází, to je nedůvěryhodné. Soudí se učitelka, která doporučuje svým žákům, jak se komparativním způsobem přiblížit nalezení pravdy, jsou podstatně omezeny informace z Ruské federace, a protože okna ani dveře se dnes nedají zavřít na zámek, lidé si hledají alternativní zdroje informací,“ popsal Zbořil. „Každá jiná zpráva než z vládních a oficiálních zdrojů je přijímána jako mrtvá a živá voda. A vzpomeňme si, jak to v té pohádce bylo – nejdříve mrtvá, potom živá voda a král i jeho kamarila byli na lopatkách,“ vzkázal.
Trochu složitější je to podle Zbořila s mladšími generacemi. „Ty jednak trpí komplexem ,Jugend-demokratie‘, jak se o něm někdy mluví u našich sousedů, a která je známá z let čínské kulturní revoluce nebo dokonce u Rudých Khmérů v Kambodži. Doufejme, že je to jen projev adolescentní nezralosti, a že se takových úrovní revolučního dění u nás nedočkáme,“ uvedl politolog.
A jestli opravdu existuje, jak vyplývá z uvedeného průzkumu, zřetelná linie, mezi vysokoškoláky a voliči Spolu, co věří Ukrajině, a těmi hloupějšími s maturitou nebo bez, navíc z Moravy? „Myslím si, že toto je spíš výmysl dnes dobře honorovaného a o to víc služebného mainstreamu. Ale předpokládám, že až vysokoškoláci budou rukovat třeba jen do pomocných praporů na východním bojišti, jejich názory se změní. Do první i druhé světové války se také dobrovolně hlásili mladí, nadšení a nevědomí. Tak nezbývá jen nepřesvědčovat přesvědčené a připomenout jim staré antické – Tady Rhodos, tedy skoč!“ uvedl.
„Neexistují blbé otázky. Špatné jsou ty, které nebyly položeny“
Dnes a denně čelí někteří novináři kritice, že kladou „špatné otázky“ a jejich myšlení „nás vede do krize“. Signifikantní příklad dal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos, když položil při návštěvě Volodymyra Zelenského v Praze ukrajinskému prezidentovi otázku, co udělá vláda v Kyjevě pro to, aby nedošlo k odsunu těch ukrajinských občanů, kteří stále vyhlížejí „ruský svět“. Objevily se reakce, že by měl v ČT skončit.
„Z americké žurnalistky a akademického prostředí známe důležité pravidlo – Neexistují blbé otázky a špatné jsou jenom ty, které nebyly položeny. Doporučoval bych kritikům pana Papadopulose, aby si za trest napsali toto souvětí doma nejméně stokrát. Třeba je přitom napadne něco lepšího než hrozit někomu cenzorskou šavlí,“ komentuje Zbořil.
Stávka? Nespokojenost s chováním vlády
Mezi lidmi v České republice koluje zpráva o hodinové generální stávce, která se má konat v září. Ale není to jen další dezinformace? „Předpokládám, že je to jen projev všeobecné nespokojenosti s chováním vlády. Dokonce bych si dovolil říct, že nikoliv jen s jejími rozhodnutími, ale zejména s jejím chováním. To, že souhlas vyjadřují nespokojenci vyššího věku je pochopitelné, protože jsou to lidé, kteří ještě mají zkušenosti s minulými režimy. A někdy to vypadá, že ten současný od nich jenom opisuje,“ uvedl politolog.
„To, že si tato vláda vybrala jako jedno z hlavních témat své politiky omezování svobody slova, a mluví o tom jako o její obhajobě v nadnárodním kontextu, je nešťastné, a někomu se může zdát až odpudivé. Jistě může být ,rozhádaná koalice‘ důvodem pádu vlády, ale ještě nemusí jít o změnu politického režimu. Parlamentní opozice je sice hlasitá, ale bezzubá a jsou tendence, zejména v řadách ANO 2011, hájit to dosažené a neriskovat nejistou budoucnost. A opozice mimoparlamentní? Dokonce i toto slovo používá s obavami. Takže ,revoluční změna‘ není v dohledu a revolucionáři jsou neviditelní. A asi i budou až do doby, kdy náraz hlavou do zdi bude větší, než si dnes představujeme,“ dodal.
Rajchl? Problém přesvědčit voliče, že to bude jinak
Předseda PRO Jindřich Rajchl jako zásadní osobnost české mimoparlamentní opozice má vážně v plánu utéct do Bruselu. I tak si někteří přeložili nový článek iDnes.cz o jeho kandidatuře do europarlamentu. „Nevím, proč by pan Rajchl neměl kandidovat, společně s lidmi stejných názorů, do Evropského parlamentu. Jeho problém bude přesvědčit své voliče, že to tentokrát bude jinak, než u celé řady jeho předchůdců v minulosti. To je úkol, který bude před ním, jako jeden z největších. Nestačím sledovat všechny materiály PRO a pana Rajchla osobně, takže cokoliv mne může, doufám, že příjemně, překvapit,“ říká Zbořil.
Tento týden zahájí poslanci debatu o konsolidačním balíčku. A koho to bude ještě zajímat kromě novinářů, kteří nemají dovolenou? „Asi proto se nejenom vláda, ale i poslanci Poslanecké sněmovny, zabývali věcmi nedůležitými. Chodili ,v pracovní době‘ do divadla, předváděli se ,ve společnosti‘ a v utajení balili balíčky, až se jim podařilo dopracovat se všeobecného nezájmu. Zase se potvrdilo, že jediným významným činem parlamentu je ,mluvení‘ o státním rozpočtu. To ostatní je jen zábava pro přihlížející a bezmocné. V absolutistické francouzské monarchii to v 18. století trvalo skoro sto let. Potom, když se všem nepodařilo dohodnout se, sešli se až na Place de la Concorde (Náměstí svornosti),“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá