V Praze milovaný profesor Snyder. A peníze od oligarchy. Výsledkem mají být nové ukrajinské dějiny

25.12.2023 22:02 | Komentář

Americký historik Timothy Snyder vzbudil pozornost svým prohlášením, že se chystá „změnit chápání významných světových událostí“ a za pomoci peněz od ukrajinského oligarchy Viktora Pinčuka se chce zaměřit na ukrajinskou minulost, kterou hodlá vytrhnout ze stínu ruského a sovětského vyprávění. Není to poprvé. Pozornost budily i jeho minulé výroky, v nichž komentoval také dění v Česku, přičemž se například vyjádřil, že Česká republika nemá šanci bez EU, která je pro Středoevropany „existenční potřebou“. Ostře zkritizoval také některé české prezidenty.

V Praze milovaný profesor Snyder. A peníze od oligarchy. Výsledkem mají být nové ukrajinské dějiny
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Timothy Snyder

Anketa

Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?

8%
90%
hlasovalo: 43809 lidí
Že se historici spojili, aby vymanili ukrajinskou minulost ze stínu Ruska, informoval již koncem listopadu britský list The Guardian – avšak některá česká média si toho povšimla až nyní, a informovala o vzniku Globální iniciativy pro ukrajinskou historii sdružující 90 vědců, kteří se snaží zmapovat historický přínos země.

Inciativa, sídlící v Londýně, chce vymanit minulost Ukrajiny ze stínu ruského a sovětského vyprávění a zaměřovat se chtějí na dějinná období Ukrajiny spojená se starověkými Řeky, s Byzancí či s Vikingy, kteří ovládali středověkou Kyjevskou Rus. A Snyder míní, že to změní chápání významných světových událostí.

„Celá historie druhé světové války vypadá jinak, pokud pochopíte, že hlavním válečným cílem Německa bylo dobytí Ukrajiny. A troufám si tvrdit, že dějiny 21. století vypadají jinak, pokud pochopíte důvody, proč se Ukrajina bránila ruské invazi,“ řekl Snyder v Britském muzeu v Londýně při zahájení iniciativy, kterou financuje ukrajinský oligarcha Viktor Pinčuk.

Kdo je ovšem americký historik Timothy Snyder, jenž chce změnit chápání významných světových událostí? V připomínce jeho výrazných názorů nesmí chybět například jeho názory týkající se Evropy i samotného Česka. Právě středoevropské národní státy jako Česká republika dle něj totiž nejsou funkčními celky a že mnohem důležitější je podle něj Evropská unie.

Na přednášce na ministerstvu zahraničí v roce 2018, o níž tehdy informovala Česká televize, Snyder pronesl, že Evropané mají jen dvě alternativy – impéria nebo integraci. Brexit tehdy označil za projev ohromného nedostatku odpovědnosti a upozornil na to, jak jsou dle něj národní státy „křehké“.

Zmínil například vznik národních států na Balkáně a začátek první světové války, načež natvrdo prohlásil, že „evropské národní státy zničily světový řád“.

Po konci první světové války dle amerického historika Rakousko-Uhersko „přišlo o kolonie“ včetně Československa, jež pak spolu s Polskem a s pobaltskými státy začalo budovat „vlastní mýty národních států s dlouhou tradicí a velkým potenciálem“. Avšak historii naší země brzo přeťala Mnichovská dohoda a další dějinné události. Mnichov, anšlus a pakt Ribbentrop–Molotov však dle Snydera není tím, co stálo za událostmi třicátých let. „Myslím, že zafungovalo něco mnohem systematičtějšího,“ tvrdil s tím, že národní státy jsou ze své podstaty křehké a slabé.

„Nenabízejí velký trh, který poskytuje jedině impérium nebo integrace. Proto meziválečné státy střední Evropy připoutaly svá hospodářství k exportní velmoci Německu, čímž se postupně dostaly na jeho oběžnou dráhu,“ mínil historik dle České televize, a Mnichov a anšlus dle něj jsou „koncem příběhu“.

Po pádu železné opony pak dle něj mohla jedině EU znamenat existenci a Středoevropané si tehdy prý uvědomovali, že vstup do EU je „existenční potřebou“. „Bez ní hrozil stejný osud jako v meziválečném období,“ tvrdí historik, že nebýt Evropské unie, tak již dost možná neexistujeme. Přiznat si tak prý máme, že „národní státy v Evropě buď vůbec nebyly, nebo rychle selhaly“ a že „rolí EU je zajistit státnost zbytků říší“.

V roce 2021 pak Snyder v rozhovoru pro Český rozhlas varoval před tím, že Rusko „má jistě své oblíbence mezi českými politiky“, a ukázal na tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. „Pokud mluvíme o informačním prostoru a o Rusku, tak váš prezident by byl blízko vrcholu seznamu,“ řekl a podotkl, že Zeman je „někdo, kdo je vůči Rusku horší než naivní“ a projevuje prý „strašný postoj k tisku“.

Pustil se také do našeho předchozího prezidenta Václava Klause a litoval, že dle jeho mínění je Česká republika „mnohem více Česká republika Václava Klause než Česká republika Václava Havla“. „A to říkám s lítostí,“ podoktl americký historik s tím, že mezi oběma prezidenty šlo o „politickou soutěž dvou morálních idejí“.

„Havlova idea byla něco jako horizontální společenství, autenticita jednotlivých osobností, které se vzájemně setkávají, a politika byla druhotná, politika byla o tom, aby lidé mohli žít život, který by autenticky žít měli. Zatímco pro Klause byla politika nástrojem k vytvoření jakési ekonomické transformace. Tato ekonomická transformace byla od samého počátku dosti zkorumpovaná, a to hlavně díky panu Klausovi,“ kritizoval Snyder bývalého českého prezidenta.

A dosti třaskavé byly názory Snydera i k domácí americké politice. Přestože byl někdejší americký prezident Donald Trump očištěn z obvinění tvrdících, že jeho kampaň v roce 2016 při volbách spolupracovala s Rusy, mínil americký historik v rozhovoru pro SeznamZprávy.cz, že Rusko dle něj Trumpovi pomáhalo.

„Nemuseli si moc vybírat, oni opravdu nemají rádi Hillary Clintonovou. A opravdu se jim moc líbí Donald Trump. Takže obě dvě věci proběhly ve stejnou dobu. Jejich motivace byla velmi jednoduchá. Oni nechtěli, aby Spojené státy byly nadále velmocí, která podporuje vládu práva ve světě. Oni chtěli, aby se ze Spojených států stala další sobecká, do sebe zahleděná a bezduchá oligarchie, kde je politika jen o vůdci. A kvůli tomu se rozhodli pro pana Trumpa. On je z tohoto pohledu docela dokonalý,“ tvrdil Snyder.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radek Kotas

Mgr. Jan Farský byl položen dotaz

Proč jste jako jiní neodpověděli na otázky týkající se svobody projevu?

https://beta.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prekvapeni-ze-SPOLU-Vondra-zaslal-odvaznou-odpoved-Muze-mit-dohru-755196. Je to proto, že máte máslo na hlavě, protože jste to hlavně vy, kdo tu chce omezit svobodu slova - vy to tedy nazýváte boj s dezinformacemi, ale přitom ani nejste schopni definova...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Xaver z televizní rady? Nejde o Vašáryovou, jde o poplatky, naznačuje

18:29 Xaver z televizní rady? Nejde o Vašáryovou, jde o poplatky, naznačuje

Povolební vyjádření herečky a diplomatky Magdy Vášáryové o tom, že vítěznou stranu Směr-SD volila i …