V první hodině Otázek se střetli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a členka Bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.
Stanjura vysvětloval, jak to bude se zpomalením růstu penzí.
„Ten návrh zákona určitě není populární, takže představovat si, že by to opozice přivítala, nebo že nebudou mít výhrady vládní poslanci či senátoři a že nebude mít výhrady i nově zvolený prezident, to by nebylo realistické,“ poznamenal hned v úvodu pořadu Stanjura, podle nějž se vláda v první třetině února dozvěděla, jak to vypadá s inflací, hned 15. února na to zareagovala a tato reakce teď míří do Sněmovny. „Teď je potřeba získat podporu dolní parlamentní komory, potom horní komory a potom by došlo na jednání i s panem prezidentem. Myslím, že víme, že to může vrátit Senát, že to může vrátit prezident,“ připomněl Stanjura.
A kdyby se stalo, že tato novela neprojde, tak se pojede podle starého zákona...
„Já s tím nepočítám, já počítám s tím, že to legislativním procesem projde, ale pokud by novela neprošla, tak by platilo to, co platí u každého zákona. Když neprojde novela, tak platí starý zákon,“ vysvětloval Stanjura.
„Dovolte mi zareagovat, protože pan ministr tady nemluví pravdu, že se o výši inflace dozvěděl někdy 10. února, protože se to na ministerstvu už v listopadu muselo projednávat na poradě vedení, kde muselo zaznít, že inflace bude vysoká,“ zlobila se Schillerová.
Stanjurovi vyčetla, že nemá v rozpočtu peníze na valorizaci penzí, i když věděl, že k valorizaci dle zákona musí dojít. „Vy na to v rozpočtu nemáte ani korunu, vy máte jednu nulu.“
„Ta vaše strategie je, že ty obstrukce povedou k tomu, že to vláda nestihne?“ ptal se Moravec Schillerové.
„Ano, přesně tak,“ přitakala. „To vlastně neřeší ani strukturální deficit financí. Jen to řeší to, že ministr financí na to nevyčlenil ani korunu,“ pokračovala ve slovní palbě Schillerová.
O postupu vlády debatovala i s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem a troufla si odhadnout, zda by krok vlády mohl vetovat, nebo zdržet tím, že novelu valorizace penzí nepodepíše. „Můj pocit je asi tak 50 na 50,“ zmínila k tomu Schillerová.
„Mohu reagovat, když jsem tu byl osočen, že lžu?“ ptal se v tu chvíli Stanjura.
„Za chvíli dostanete slovo, teď Eva Zamrazilová,“ reagoval Moravec.
A Zamrazilová spustila. „Já tady řeknu svůj obecný názor. Omlouvám se, ale důchodci byli jedinou skupinou populace, která nebyla tou inflací zasažena, protože oni to dostali kompenzováno. Podle mého ten vzoreček prostě nějakou revizi potřebuje. V tuto chvíli se výše penzí blíží polovině průměrné mzdy, a to je problém. Já neříkám, že si to důchodci nezaslouží. Já říkám, že si to státní finance v tom stavu, v jakém jsou dnes, nemohou dovolit. To je mandatorní výdaj,“ varovala Zamrazilová.
„Já jsem chtěl říct, že výplata penzí je mandatorní výdaj, takže ony prostě budou vyplaceny. A platí věta, kterou jsem řekl v prosinci nebo v lednu, že kdyby ta valorizace byla do dvaceti miliard, tak si s tím ten rozpočet poradí, Ale experti MPSV se dopočítali 35 miliard, a to už jsou peníze, které ovlivní státní rozpočet,“ upozornil Stanjura.
Česká společnost musí podle něj stát na mezigenerační solidaritě a zpomalit tempo valorizací důchodů, protože mzdy zdaleka tak rychle nerostly, jak rostou penze. „Já říkám, že chceme jen zpomalit valorizaci, ne ji zrušit,“ vysvětloval Stanjura. Poté chtěl vědět, proč Schillerová nepodporovala takto rychlý růst penzí, když byla ministryní financí, a žádá to až teď, když sedí v opozici. „Nikdo netvrdí, že to je systémová změna,“ dodal ještě Stanjura.
Schillerová kontrovala, že vládě kvůli vysoké inflaci rostou příjmy o desítky až stovky miliard, takže pokud by důchody rostly rychle, podle Schillerové nehrozí žádné hospodářské škody. Na Stanjuru se zlobila i kvůli tomu, že navrhuje změnu nesystémovou – a ona by jako jedna z poslankyň opozice chtěla domluvit nějakou systémovou změnu od roku 2024. „Já jsem panu prezidentovi řekla, aby vláda tento návrh zákona stáhla, aby ho nestlačila, a aby přišla se systémovými změnami, které tam lze provést. Pojďme o nich diskutovat. Já jsem neřekla, že ty změny nakonec podpoříme, ale pojďme se o tom bavit,“ žádá Schillerová.
„My jsme loni také udělali nestandardní krok a snížili jsme platby za státní pojištěnce o 14 miliard. A slyšel jsem spoustu silných slov, jak se zhroutí systém zdravotnictví. Chudáci pojišťovny, chudáci pacienti. A výsledek? Systém je v plusu,“ vysvětloval Stanjura.
Debata o strukturálních změnách v penzích se má podle Stanjury vést teď, po českém předsednictví v EU, protože teď na to bude čas. V době českého předsednictví na to podle Stanjury čas nebyl.
Když se znovu dostala ke slovu Zamrazilová, upozornila, že na současné problémy bylo zaděláno v letech 2019, 2020 a 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše (ANO), kdy Sněmovna reagovala na covidovou krizi. „Já jsem tehdy říkala, že každá krize jednou odezní, ale ty naše domácí problémy zůstanou, my se vrátíme k problému, jak se má řešit daňová reforma, i ta stárnoucí populace se nezmění. A taky jsem říkala, že bude strašně těžké ty strukturální deficity snížit. A to ještě tehdy nikdo nečekal válku,“ pokračovala Zamrazilová.
„Jenom za samotný rok 2019 se MPSV podařilo protlačit do rozpočtu navíc 55 miliard dalších výdajů. A teď to všechno sklízíme. Já teď řeším měnovou politiku, ale toto nás bude bolet,“ zesilovala hlas Zamrazilová. „Teď si myslím, že má vláda v rámci volebního cyklu poslední rok, aby s tím no udělala – a já opravdu apeluji na všechny poslance, aby se nad tím zamysleli, protože opravdu jde o nás všechny,“ volala před kamerami Zamrazilová.
Stanjura upozornil, že doba je nejistá.
„Důvěra trhů se nedá kvantifikovat. Nikdo z nás neví, dokdy budou instituce ochotny nakupovat státní dluhopisy. Proto my přicházíme s tím konsolidačním balíčkem. Je pravda, že některé země jsou na tom hůře, ale my to neděláme kvůli nim. My to děláme kvůli sobě,“ připomínal Stanjura. A že „politicky je snadné prosadit různé přídavky občanům, ale když je potřeba snižovat strukturální schodek, tak je to politicky velmi nákladné“.
„Teď ale není týden, že by ke mně nepřijela nějaká kamera a chtěla po mně, abych komentovala tamto či ono. Jeden vládní balónek, druhý balónek...“ ozvala se Schillerová.
„Nikdo balónky nevypouští. My si to napřed musíme vydebatovat mezi sebou v koalici a pak přijdeme za opozicí,“ vysvětloval před kamerami Stanjura. V letošním roce chce prý toto všechno stihnout tak, aby změny platily od 1. ledna 2024. „Nebo taky nemusíme udělat nic, můžeme jenom debatovat a svolávat kulaté stoly a za čtyři roky neprosadit nic, jak to tu bylo za dvou předchozích vlád,“ ozval se Stanjura. „Vy jste bohužel nepochopila rozpočet. Je mně to líto, ale je to tak,“ přisadil si ještě.
„To je PR postavený schodek,“ zlobila se na Stanjuru Schillerová.
„Vy mně něco říkáte o PR? Po fotografech s pávy?“ vmetl Schillerové Stanjura.
„Pane ministře, vy neděláte poctivou rozpočtovou politiku. Já to tady mám vytažené, tak poměr mandatorních výdajů se za vlád ANO snižoval. My jsme tady měli covid, vy tady máte desítky a stovky miliard navíc z inflace. A vy s námi vůbec nekomunikujete,“ rozčilovala se Schillerová.
„A odpusťte si poznámky o Instagramu, protože to bylo prověřeno a nic se nezjistilo. Já bych tady mohla říct něco o tom, co si štěbetají vrabci na střeše, o mladém občanském demokratovi na tiskovém odboru,“ zvolala před kamerami Schillerová.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Posléze prohlásila, že jako ministryně financí měla konsolidační strategii, ale ta teď podle jejího názoru neprobíhá. „Určitě jsou daně, které se dají zvyšovat. Jsou to spotřební daně, jsou to daně z hazardu. Doufám, že ty nebudou snižovány, jak si také štěbetají vrabci na střeše. Je to zdanění internetových firem. Pojďme se o tom bavit,“ žádala Schillerová.
„Já to tady všechno podepíšu, ale dodejte k tomu čísla. Kolik z toho získáte?“ ptal se Stamjura.
„Jsou to desítky miliard,“ odvětila Schillerová.
„Ale vůbec ne,“ kroutil hlavou Stanjura. Poté varoval, že když se daně na alkohol či cigarety zvednou moc vysoko, tak už stát nevybere nic. A na to je podle ministra financí třeba vždy myslet. Z hazardu podle Stanjury získá stát ročně něco mezi 8 až 9 miliardami, takže další zvýšení této daně přinese maximálně jednotky miliard.
Podle Schillerové lze peníze získat i tím, že zrušíme některé daňové výjimky, u kterých Schillerová dlouhodobě tvrdí, že jich v Česku máme moc.
Zamrazilová, odmítla, že by nedělala ČNB dost pro zkrocení inflace. Řekla, že ČNB postupuje tak, aby inflaci zkrotila dlouhodobě, protože v české ekonomice se za několik let nashromáždily i inflační talky, které byly dány i rychlým růstem penzí. „A pokud chceme všechny tyto faktory krotit dlouhodobě, vyšší bankovní sazby bude třeba držet delší dobu. A z toho potom vychází, že musí být tato sazby nastaveny únosně. Boj s inflací bude bolet každého,“ volala ve studiu Zamrazilová.
Chtěla pokračovat dál, jenže Moravec se chystal dát slovo Stanjurovi.
„Mohu to dokončit?“ ptala se.
„Můžete,“ ozval se Stanjura.
„To je běžné, že když se to hodí, tak se nadává na moderátora,“ pousmál se Moravec.
A Stanjura tedy přece jen řekl pár slov.
„Myslím, že největší problém, jaký máme, je inflace. A na boj s inflací je tady Česká národní banka, do toho já jako ministr financí nemohu mluvit. Já komunikuji s ČNB, byl jsem na jednání dvakrát, kladu otázky, dostávám odpovědi, ale to, jak bude postupovat ČNB, do toho já mluvit nemohu,“ vysvětloval Stanjura. „Mně jako ministrovi nepřísluší, abych hodnotil kroky centrální banky, protože naše instituce spolu musí nějakým způsobem komunikovat.“
Zamrazilová poté vysvětlovala, že Bankovní rada ČNB dostává řadu rad od svých poradních a expertních týmů; o těchto radách je zakázáno veřejně hovořit 6 let. „Ale až to bude zveřejněno, tak se možná budete divit, jaká doporučení tam zaznívají.,“ nechala se slyšet Zamrazilová s tím, že ne všichni ekonomové doporučují další růst bankovních sazeb.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
pikapi
