INZERCE

Nejstarší a nejdelší dálnice v České republice bude dokončena v roce 2025. Foto: ŘSD

Začal se stavět poslední úsek D1! Dálnice bude po dokončení měřit 377 kilometrů

Ředitelství silnic a dálnic zahájilo výstavbu dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Zprovozněním této stavby bude dokončena nejstarší, nejdelší a nejdůležitější dálnice Česka, jež byla naplánována už v roce 1938. Poslední úsek D1, který povede ke hranicím Slovenska, by měl být dokončen v roce 2025.

 „Naše nejdelší a nejznámější dálnice je o krok blíže svému dokončení. Úsekem Říkovice – Přerov dosáhne délky 377 km a nový úsek výrazně pomůže odlivu nákladní dopravy z Přerova. Na D46 se po zprovoznění posledního úseku D1 zklidní provoz taktéž, protože většina vozidel se z Brna do Ostravy dostane právě po této poslední části D1,“ řekl na zahájení stavby ministr dopravy Martin Kupka.

Součástí stavby budou také tři mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny v souhrnné délce čtyři kilometry a čtrnáct mostů. Nejnáročnějším objektem celé stavby bude 940 metrů dlouhá mostní estakáda, která převádí dálnici mimo jiné přes řeku Bečvu, chemický závod a čtyřkolejnou železniční trať Olomouc – Přerov.

„Zahajovanou desetikilometrovou dálniční stavbu lze bez nadsázky označit za jednu z nejdůležitějších infrastrukturních staveb v Česku. Zprovozněním posledního úseku D1 bude v první řadě vyřešena složitá dopravní situace v Přerově, kde aktuálně veškerý tranzit projíždí centrem města. V druhé řadě se výrazně sníží provoz na dálnici D46, která je právě kvůli nedokončené D1 využívána jako hlavní tah pro cesty mezi Brnem a Ostravou. V neposlední řadě je pak samozřejmě dokončení dálnice D1 důležité i symbolicky, protože jde o naši nejdůležitější dopravní tepnu,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Z historie dálnice D1

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou dálnice se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny kvůli 2. světové válce. I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. 

V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic, v rámci které se počítalo i se stavbou D1. Proti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry částečně změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty ze třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka). 

Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce.

V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu. Další úseky byly otevírány mnohem později, první v roce 2005 za Vyškovem, v roce 2007 pak došlo na první úsek na severní Moravě. D1 byla postupně dobudována až do Říkovic a od Lipníku nad Bečvou až do Ostravy.

Na hranice s Polskem byla dálnice dovedena v roce 2012. Poslední dosud zprovozněnou části D1 je od roku 2019 úsek mezi Lipníkem a Přerovem.

Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a na českém území končit na hraničním přechodu Starý Hrozenkov.

Východní část dnešní D1 se tak dříve označovala jako D47. V roce 2006 bylo rozhodnuto, že označení D1 ponese celý dálniční tah, který spojuje tři největší města ČR, tedy Prahu, Brno a Ostravu.

Parametry stavby:  D1 Říkovice – Přerov

délka: 10,1 km 
kategorie: D 26,5/120
počet stavebních objektů: 228

zhotovitel: Strabag, Doprastav, IDS
cena stavby dle smlouvy: 6 922 mil.korun bez DPH
předpokládané zprovoznění stavby: 2025
vizualizace stavby: D1 Říkovice – Přerov
Stavba bude navržena ke spolufinancování z Fondu soudržnosti.

Jana Bartošová