Ptát se, zda byl minulý režim doopravdy horší než ten dnešní, je namístě. Ptáme se tak ale jenom proto, že dnešní režim je otřesný. Minulost dnes vidíme v lepším světle, než v jakém jsme ji zavrhli, protože přítomnost je horší, než jsme doufali. Přehodnocování minulosti je něco, co nejde naplánovat, ale ani se tomu nedá uniknout. Jednoho krásného dne se už může říct, že za totality to tady žilo, protože už není šance se do minulosti vrátit. Mosty jsou důsledně spálené. Kacířsky se sní o minulém životě, který je beznadějně pryč.
Rok 1989 se ve zpětném zrcátku jeví jako promarněná šance změnit, co nefungovalo, a držet se toho, co fungovalo. S odstupem času vidíme, oč jsme přišli a čeho jsme se nedočkali. Tedy, za předpokladu, že to vidět chceme.
Je jasné, že naše cesta na Západ byla od začátku odsouzena skončit na periférii Západu, protože Západ se rozšiřuje pouze o periférie, na kterých parazituje. A protože je podstatou kapitalismu parazitizmus, neumí Západ potenciál periférií zhodnotit, umí je jenom drancovat, pročež je sám odsouzen na periférii postupně degenerovat. Co vypadá jako růst, je rakovinou, která společnost rozežírá zevnitř. Parazitismus jednoduše nemá pozitivní prognózu.
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Režimy se nemění ze dne na den. Nový režim disponuje zkušeností generací, formovaných i deformovaných režimem předchozím. Až s generační obměnou se tedy objeví handicapy či přednosti režimu nového. Až když vymře generace, která absolvovala kvalitní vzdělání, ukáže se, že nový režim má na svědomí společnost nevzdělanou. Až když jsou pryč staří zubaři, zjistí se, že v novém režimu, který si oškliví centrální plánování, nemá kdo lidem v odlehlých regionech opravit zuby. A s odchodem generací, které tuto republiku vybudovaly, se vyjeví, že nový režim se samostatnou, soběstačnou a suverénní republikou v podstatě nepočítá.
Když stát nezajímají jeho občané, přestane občany zajímat jejich stát. Ideologie, podle které je třeba preferovat osobní svobodu na úkor společenské solidarity, způsobila, že se ze společnosti vytratila solidarita, do široka se rozevřely nůžky mezi hrstkou bohatnoucích boháčů a chudnoucí většinou, a následně bere za své i osobní svoboda.
Blíží se geopolitické zemětřesení a s ním další křižovatka, na které se bude účtovat se starým režimem a volit nový. Pokud se v minulosti tvrdilo, že nelze mixovat socialismus a kapitalismus, neboť by vznikl kočkopes, dnes díky Číňanům vidíme, že takové zvíře existuje. Možné to je. Vždy to bylo možné!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivan Hoffman