Ministerstvo životního prostředí brání svůj návrh na ústavně zakotvenou ochranu vody a půdy. Chystanou změnu ústavy koncem loňského roku v rámci meziresortního připomínkového řízení tvrdě zkritizoval například Nejvyšší správní soud, ale i vlivná ministerstva financí, vnitra nebo spravedlnosti. Navrhované znění ústavní novely je podle nich zbytečné a špatné.
Justiční špičky také upozorňují, že zejména záměr ministerstva taxativně vyjmenovat vodu a půdu jako ty části přírody, které je výslovně zapotřebí chránit, zatímco jiné složky životního prostředí opomíjí, může být až nebezpečný. Například podle justičního resortu pak může takový výčet budit dojem, že například ovzduší nebo lesy jsou méně významné a chránit se nemusejí.
Ministerstvo životního prostředí ale takovou interpretaci svého návrhu odmítá.
„Nejde o vytvoření závazné hierarchie složek životního prostředí. Výslovné zmínění vody a půdy se vztahuje pouze k jejich šetrnému využívání jakožto dvou v současné době nejohroženějších přírodních zdrojů, a to v reakci na mimořádný úbytek podzemních a povrchových vod a úbytek úrodné půdy a snížení její kvality,” sdělil Ekonomickému deníku mluvčí resortu Ondřej Charvát.
Zdůraznil také, že udržitelnost využívání darů přírody – ať už jde o potraviny, dřevo nebo třeba energie – by měla být ambicí každého státu.
„Rychlá degradace půdy a nehospodárné využívání vody výrazně tuto udržitelnost ohrožuje. Voda i půda jsou současně přírodními zdroji i složkami životního prostředí. Ochranu všech složek životního prostředí je třeba i nadále pojímat komplexně, s tímto principem je náš návrh plně v souladu,” poznamenal Charvát.
Novelu navrhnul resort ještě pod vedením dnes už bývalé ministryně Anny Hubáčkové (KDU-ČSL). Ta z funkce odstoupila ze zdravotních důvodů loni na podzim. Ministerstvo navrhlo, aby ústavní změna platila od 1. července 2023. A to s odůvodněním, že nová úprava by posílila ochranu životního prostředí jako celku.
Jenže například podle připomínek Nejvyššího správního soudu vzbuzuje demonstrativní výčet založený na pouhých dvou dosud vcelku nesporných prvcích oprávněné pochybnosti o smysluplnosti úpravy.
A tvrdě proti návrhu na ústavní změnu se postavil také Úřad vlády: „S návrhem novely Ústavy zásadně nesouhlasíme. Návrh nepřináší žádnou změnu ani žádný pozitivní posun a je zcela neopodstatněný. Obecně máme za to, že k novelizaci Ústavy by se mělo přistupovat nanejvýše obezřetně, a to v zásadně nutných případech, o to více, pokud se jedná vlastní jádro Ústavy. Předkládaný návrh je hodnotově, přístupově, ústavně-právně zcela nesprávný.”
Ministerstvo životního prostředí teď ale návrh hájí s tím, že odpovídá programovému prohlášení vlády. V něm se totiž kabinet zavázal návrh na ústavní ochranu vody předložit ještě do konce loňského roku.
„V současné době ke všem připomínkám připravujeme návrh vypořádání. O jeho způsobu všechna připomínková místa následně standardně informujeme a případné rozpory pak projednáváme,” nastínil aktuální stav návrhu Charvát.
Konečný návrh chce ministerstvo životního prostředí předložit vládě do konce ledna. Zda resort kritickým a odmítavým připomínkám vládních kolegů i dalších vlivných úřadů nebo institucí vyhoví, ale nechtěl mluvčí předjímat.
„Ministerstvo posuzuje a zvažuje každou připomínku, kterou obdrží. Všechny připomínky je nutné vypořádat před tím, než bude návrh předložen vládě k schválení,” poznamenal pouze Charvát.
Ten také uvedl, že resort je připraven finální znění novely ústavy předložit kabinetu bez ohledu na to, jestli bude mít do té doby nového řádného ministra. Hubáčkovou dočasně nahradil její stranický šéf a ministr zemědělství Marian Jurečka a na řádného šéfa zatím resort čeká. Lidovci totiž na tuto pozici navrhli svého místopředsedu Petra Hladíka, dosluhující prezident Miloš Zeman ale začátkem ledna deklaroval, že má k němu výhrady a jmenovat ho nehodlá.
Podle Jurečky se prezidentovy výtky týkaly například Hladíkovy odbornosti nebo kauzy přidělování městských bytů v Brně. Kvůli ní policie zasahovala i v Hledíkově kanceláři, z ničeho ho ale neobvinila.
„Ministr životního prostředí materiál vládě ke schválení ve chvíli, kdy bude dokončené meziresortní řízení. Dnes je tímto řádně jmenovaným ministrem Marian Jurečka, pokud to bude v danou chvíli někdo jiný, předloží návrh nový ministr,” uvedl za úřad jeho mluvčí.
Hubáčková při své rezignaci ústavní návrh resortu vyzvedla jako příklad svých pozitivních výsledků.
„Za svůj velký úspěch pak považuji, že se podařilo připravit návrh ústavní ochrany vody a půdy, který je současné době v mezirezortním připomínkovém řízení,” nechala se slyšet Hubáčková.
Ministerstvo ještě pod jejím vedením navrhlo, aby ústavní změna platila od 1. července 2023. Zajistit chce zejména šetrné využívání přírodních zdrojů, především vody a půdy coby nejzranitelnějších složek, nejvíce zasažených změnou klimatu.
„Voda a půda jsou zdůrazněny s ohledem na svou zranitelnost, zejména pak v kontextu změny klimatu, s ohledem na svůj význam pro další složky životního prostředí, které jsou na vodu a půdu navázány. Akcentování šetrného využívání vody a půdy bude rovněž představovat příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ochranu vody a půdy zohledňoval,“ uvedli autoři návrhu.
Tomáš Svoboda
