David Borek byl na Ukrajině zmítané válkou již podruhé. Popsal, jak situaci tamní lidé vnímají dnes: „Z hlediska mentálního nastavení lidí bych řekl, že se příliš nezměnilo, tam nějaká eroze národní morálky protiokupační nenastala. Rozdíl je v tom, že co tehdy působilo jako dramatický, ale rychlým dějovým obloukem omezený příběh, tzn. Rusové vtrhli do Kyjeva, nepodařilo se jim to, stahují se a my obnovujeme život v okolí Kyjeva, tak teď už je to problematičtější z hlediska dějové linky. Protože my teď vidíme, že v okolí Kyjeva ani deset měsíců po osvobození není život příliš veselý a vidíme, že válka pokračuje dál na jiných úsecích fronty.
Vidíme, že to měřítko trvání války možná nebude v měsících, ale v letech. Obyčejní lidé, se kterými natáčíme v ulicích, by to možná řekli, že věří stále Ukrajině, stále nesnášejí, co jim udělal Putin a čím se ohání ve vztahu k Ukrajině, ale že jsou unavení,“ přenesl slova Ukrajinců zpravodaj David Borek.
„Nevím, jestli to Putinovi vychází, válka je zatím příběh, který není dopsán. Nevím, jestli jsme svědky končící fáze neúspěšného ruského pokusu o podmanění si Ukrajiny, nebo jestli jsme teprve v počáteční fázi úporné opotřebovávací války, ve které bude západ konfrontován s pokusem Ruska 10 až 20 let vést boje směřující k rozvrácení Ukrajiny. To opravdu nevíme. Za 10 let, snad, jestli ta válka skončí, tak o tom už budou knížky, které to budou jasně kategorizovat,“ pokračoval zahraniční zpravodaj ČT.
„Kdyby válka ustrnula a kdyby Ukrajina dalších pět let se v nějaké nižší intenzitě utkávala s Ruskem, tak stále bude Ukrajina životaschopným státem. Pokud Ukrajina nedobude Melitopol, Berďansk, Mariupol a nepřetrhne spojení Ruska s Krymem a neizoluje Krym, tak Ukrajina zůstává nekompletním státem z hlediska vojensko-strategického, ekonomického i logistického. Ukrajina jako stát, který by ztratil přístup k moři, nebude dlouhodobě udržitelný, pokud jeho všechny zbylé přístavy leží v dostřelu ruských zbraní, Je tam území, které rozhodne válku,“ míní novinář.
Obyčejní Ukrajinci podle něj neříkají, že válka začala v únoru 2022, tedy ve zjevné podobě, jinak často situaci hodnotí, že válka se vede už od roku 2014. „V těch emocích okolo války hodně Ukrajinců má tendenci to vnímat tak, že Ukrajina musí být vrácena do svých mezinárodně uznaných hranic,“ popsal, co si obyčejní Ukrajinci představují na konci války. „Úplně jiná otázka je, zda bude možné to vojensky zvládnout. A jak říkám, možná bude záviset vše na tom, co se odehraje ve zmíněných městech na jižní frontě,“ uvažuje Borek.
Pokud by však válka trvala déle, upozorňuje na jiný problém, a sice s obnovou Ukrajiny: „Mnoho Ukrajinců si může válečnou jednotu udržet, jenže nebudou žít např. v Záporoží, ale budou žít v Praze, ve Varšavě, v Bratislavě, v Budapešti nebo v Berlíně. Prostě, mnoho lidí toho má plné zuby, protože Ukrajina jako stát na evropské poměry byla před válkou chudým státem a Ukrajina nemá peníze na to, aby všem zajistila opravu všech škod po válce. Prostě, když se mají rozhodnout, zda žít ve svetru v promrzlém domě a mít v oknech igelit – nebo odejít do zahraničí... Oddělme pocit národní jednoty, a to, že postupně mohou lidé odcházet,“ upozornil Borek, že Ukrajinci jsou v zimě bez vody, tepla i elektřiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
