Dolejší je přesvědčen, že neexistuje pro vládu snadnější cesta, jak snížit deficit státního rozpočtu, než je zastavení státních dotací. „Mezi pěticí vládních stran je cítit společné velké odhodlání, že státní výdaje potřebují seškrtat. Jenže kde? Každá z nich zastupuje trochu jinou sociální skupinu, již chce uchránit před škrty nebo vyššími daněmi. Přitom existuje jedno krásné řešení, které má výhradně jen pozitivní efekty: zrušení národních dotací. Nejrůznější subvence, především pro velké podniky, dělají desítky miliard korun ročně. Pojďme je škrtnout všechny, bez milosti,“ radí Dolejší ve svém komentáři na serveru Seznam Zprávy.
Zrušení dotací má podle něj mnoho výhod, mohlo by totiž proběhnout okamžitě a navíc by vlastně nenaštvalo žádnou voličskou základnu. „Maximálně rozhněváte pár oligarchů a dotačních otesánků. Ty, kteří svému přisátí na státní cecíky mají odvahu říkat ‚podnikání‘. Pak už ale můžete počítat jen samá pozitiva,“ má jasno Dolejší.
Největším pozitivem jsou samozřejmě uspořené peníze ve státním rozpočtu. „To je přece efektivnější než se dohodovat s koaličními partnery po kouskách. A vytvářet krvavé spory, jestli raději zrušit podporu stavebního spoření, nebo spíš daňovou slevu pro studenty,“ píše Dolejší.
Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Navíc, přebujelý dotační systém podle něj dusí klasickou tržní ekonomiku. „Místo těch nejlepších vítězí a přežívají ti, kteří umějí získat dotaci. A je jedno, jestli tím, že mají známého na ministerstvu, nebo umí lépe vyplnit žádost plnou formalit. Jak nedávno popsal Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě: Naše tržní hospodářství se postupně proměnilo v plně dotační ekonomiku,“ upozorňuje novinář.
Firmy, které drží nad vodou jen dotace, by navíc svým krachem rozhýbaly trh práce. „Firmy si i v těžkých časech stěžují, že nejsou lidi. Úřady práce evidují skoro 300 tisíc volných pracovních míst. Pokud tedy bez dotační injekce zkrachují některé podniky, jenom dobře. Jestliže bez státní podpory nedokážou podnikat, nemají nárok. Nebudou chybět a po jejich krachu se nic nestane. Propuštění zaměstnanci se nemusí bát, okamžitě se o ně poperou ostatní společnosti,“ je přesvědčen Dolejší.
Dolejší by nezůstal jen u národních dotací a rovnou by zrušil i dotace evropské. „Drtivá většina zemí už dávno nerozdává peníze z Bruselu jako my Češi výhradně formou nevratných dotací, jejichž smysl a účinek pak nikdo moc nekontroluje. I tohle kritizovala zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu,“ píše Dolejší s tím, že ostatní unijní země raději využívají jiné finanční nástroje, jako zvýhodněnou půjčku, záruky za úvěr nebo kapitálový vstup do firmy. „Je to administrativně jednodušší než dotace, tedy méně náchylné ke korupci. A protože se peníze vracejí, tak stát může opakovaně podpořit mnohem víc projektů,“ vysvětluje novinář.
Dolejší by dokonce seškrtal i dotace pro domácnosti, protože i zde podle něj dotační systém působí více škod než užitku. „Třeba takový program Zelená úsporám působí hodně moderně. Dáme někomu peníze na nová okna a zateplení, čímž snížíme závislost na ruském plynu a ještě bojujeme s klimatickou změnou. Hurá! Jistě, cíle jsou to krásné. Ale jak se na to mají dívat uvědomělé domácnosti, které rekonstrukci svých bytů nebo domků po pár letech považují za samozřejmost a už dávno za své domky zateplily nebo vyměnily okna? Musejí si z toho odnést jediné poučení: už nikdy nic neuděláme za své, z vlastní iniciativy. Počkáme si, až na to vypíšou dotace,“ dodává Dolejší, že lidé vlivem dotací přestávají být iniciativní.
S plánem škrtat národní dotace přitom souhlasí většina vládních představitelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura v rámci konsolidačního balíčku navrhuje snížení dotačních programů, ať už se to týká zemědělství, průmyslu a dalších oblastí. „Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ uvedl s tím, že očekává intenzivní politickou debatu, protože příjemci dotací se budou bránit.
Dotace podle Stanjury v mnoha případech neplní svoji prvotní funkci. „Původně dotace vznikaly k tomu, aby snižovaly regionální nebo jiné rozdíly. Dnes je z toho regulérní odvětví průmyslu,“ zmínil ministr financí s tím, že producenti potravin v současné době kvůli vysokým cenám dotace nepotřebují.
Pro snížení objemu dotací se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), který souhlasí se Stanjurou, že dotační systém za současných podmínek pokřivuje trh ve prospěch velkých firem. „V českomoravských luzích a hájích je jednoduše předotováno a já jsem zastáncem toho, abychom v rámci té fiskální konsolidace zrušili ty dotace, jejichž zrušení si nikdo nevšimne, kromě jejich příjemců,“ prohlásil Síkela.
Podporu pro takové kroky by vládní poslanci mohli nalézt i v Senátu. „Neuvěřitelných 750 miliard korun vyplatil stát na různých dotacích mezi lety 2014 a 2022. To je obrovské množství peněz, které navíc podle Nejvyššího kontrolního úřadu mnohdy ani nebývá efektivně využito. To už se nedá nazvat jinak než dotační šílenství. Myslím, že nastal čas i v tomto šetřit,“ prohlásil například senátor Zdeněk Hraba (STAN).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
