Marek Ženíšek studoval na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v rodné Plzni a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2006 obdržel doktorát z politologie. Tři roky nato se stal jedním ze spoluzakladatelů TOP 09, kde byl dalších deset let místopředsedou. Dva roky z toho zastával pozici 1. místopředsedy TOP 09.
Do TOP 09 vstupoval jako náměstek ministra spravedlnosti pro mezinárodní sekci a vězeňství. Začátkem roku 2012 přešel na ministerstvo zdravotnictví, kde se coby 1. náměstek zaměřil na ekonomické řízení ministerstva i jím řízených organizací a kde inicioval významnou reformu české psychiatrické péče; odborná veřejnost ho za to ocenila Medailí za zásluhy o rozvoj oboru psychiatrie v ČR.
Bohatá je také jeho parlamentní zkušenost. Poprvé byl zvolen poslancem už v roce 2013, ve Sněmovně tehdy působil i ve výborech pro obranu, bezpečnost a pro evropské záležitosti. Podruhé je poslancem od roku 2021, ve Sněmovně je předsedou zahraničního výboru.
„Funkci ministra beru jako službu, která bude úspěšná při naplnění tří priorit, které vycházejí z programového prohlášení a reflektují čas, ve kterém se nacházíme – v době jednání o státním rozpočtu na příští rok a jeden a půl roku do parlamentních voleb,“ říká k možnému jmenování Marek Ženíšek. „Tou první prioritou je zajištění zdrojů, které vědě umožní plně rozvinout svůj potenciál, tedy nutné navýšení jejích financí na příští rok.“
Česká věda je dobrá, dokonce velmi dobrá a může se pyšnit mnoha skvělými úspěchy, a pro Českou republiku tak přirozeně může být další úspěšnou značkou, pomocí které se můžeme prezentovat ve světě, k čemuž hodlám využít třeba své kontakty coby předsedy zahraničního výboru. Česká věda v mezinárodním kontextu bude tedy druhou prioritou. Vědecká diplomacie je pro ČR důležitá. Kromě prezentace lokálních úspěchů v zahraničí je ovšem stejně důležité obrátit pozornost na naše vědce, kteří se ve světě dokázali prosadit. Musíme zde jednak představit jejich mezinárodní úspěchy, ale hlavně vytvářet atraktivní podmínky – jak v akademické sféře, tak v prostředí start-upů – které by je povzbudily k návratu do České republiky.
Třetí prioritou je dotažení klíčových, pro danou oblast zcela zásadních projektů, které jsou rozpracovány a čekají na úspěšné dotažení do konce. Tím hlavním je zákon o vědě, vývoji a inovacích a s ním spojená reforma přenesení poznatků z vědy do praxe.“
„Marek Ženíšek je zkušený politik, který opakovaně prokázal tah na bránu. Nejenom ve Sněmovně a v jejích výborech, ale i dříve jako náměstek na ministerstvech spravedlnosti a zdravotnictví,“ říká k Ženíškově nominaci předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Na jednáních předsednictva i výkonného výboru představil jasnou vizi, jak chce funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace vykonávat a jak pomoci české vědě, aby obstála v mezinárodním srovnání. Marka znám řadu let, stojí za ním spousta odvedené práce a jsem přesvědčena, že v této nové výzvě obstojí.“
„Investice do vědy nejsou nákladem, ale příležitostí pro budoucí rozvoj,“ dodává Ženíšek k navýšení financí. „Naši vědci a výzkumníci potřebují jistotu, že jejich práce bude řádně ohodnocena a že budou mít k dispozici moderní technologie a zázemí pro realizaci svých vizí. Covidová krize ukázala, že věda může zachraňovat životy, a my nemůžeme zůstat u potlesku a potřásání rukou. Chci například zlepšit podmínky pro komercializaci vědeckých objevů a jejich přenos do praxe. Helena Langšádlová v tomto odvedla kus práce, za což jsem jí osobně poděkoval, kus práce je ale ještě před námi. Jako ministr vědy, výzkumu a inovací chci aktivně naslouchat hlasu vědecké obce a úzce spolupracovat s předními odborníky.“
