Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní předsedající,
já bych chtěl reagovat prostřednictvím paní předsedající na Patrika Nachera. Nejprve ohledně té interpelace k vyhlášce 269/2015 Sb. Nejprve musím říct, že to nebyl pouze pan poslanec Nacher, ale samozřejmě v momentě, kdy začala výrazně dopadat energetická krize spojená s válkou na Ukrajině na cenu energií a tedy na vytápění, tak samozřejmě lidé se ptali velmi aktivně, zda to nastavení je v tuto chvíli správné. Dlouho se to tou vyhláškou neměnilo.
Já chci říci, že ačkoliv došlo třeba k zateplení nějakých panelových domů a dalších a v průběhu let se vlastně na tu energetickou náročnost budov více dbá, tak fakticky v tom prostoru, kde lidé bydlí, se významně nic nezměnilo. Ona totiž ta pravidla - jenom jsme se o tu energii a přiznám se, i co mi lidé psali - my jsme to vlastně dlouhodobě neřešili, lidé se o to moc nezajímali, protože energie byla relativně levná.
I když ta takzvaná energetická nebo elektrická chudoba, významný podíl ceny energií, zejména elektrické energie, na ceně bydlení se projevovaly už dříve, tak i když se podíváte třeba do nabídky pronájmu nebo i prodeje, tak najednou vidíte, že ty ceny se velmi liší podle toho, jaká je energetická náročnost dané budovy nebo daného typu bydlení. Kdy v podstatě i na tom trhu ti, co mají nižší než C, E a další - pan poslanec Nacher sedí tady, já jsem se koukal - tak vlastně jsou výrazně třeba levnější ty pronájmy, protože skutečně lidé toto řeší.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Já musím říci, že když jsme do toho chtěli sáhnout i po odborné diskuzi před koncem roku - a to je podstatné říci - tak jsme se bavili o tom, jestli stačí pouze hýbat těmi procenty. Zjistili jsme, že spousta lidí vlastně ani neví - a tam je na místě ta osvěta, já myslím že i třeba kulatý stůl, tato interpelace k tomu výrazně vede a díky za to - z čeho se ta energie skládá, kde je ta základní složka a ta spotřební. Tudíž že je nějaké cena, která se skládá z vytápění celého domu a pak podle metrů a typu bytů z těch jednotlivých míst.
Když jsme se snažili hýbat pouze s těmi stávajícími procenty, kolik to činí, tak jsme se dostávali do dosti paradoxních situací, které ve finále byly kontraproduktivní. Abych jenom řekl, jak se to projevilo. Ve veřejném prostoru ve stejný den vyšly dva poměrně sdílené a impaktové články. Jeden, myslím, byl od komerční televize Nova a druhý, pokud se nepletu, byl od iDNES, kdy na jedné straně bylo psáno, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, zdražit a v druhém článku bylo, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, pomoci.
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
To je v podstatě ta otázka, kterou jsme se snažili řešit na kulatém stole, kam byl pozván pan poslanec Nacher, poslanci této sněmovny, Senát, i třeba odborníci z ČVUT. Ale ten den - a je to legitimní - bylo vyslovení nedůvěry vládě, byli jsme zde ve Sněmovně a řešili jsme další důležité otázky.
Nicméně my jsme chtěli zareagovat již před Vánoci - a i jste se ptal na ten čas - abychom stihli tuto topnou sezónu. Ale ono to bylo někdy vlastně v měsíci listopad, prosinec a ona ta změna té vyhlášky by se okamžitě promítla do fungování SVJ. A představa, že ty SVJ se někdy v průběhu Vánoc svolávají, ještě si oživují vlastně způsob toho, jak je to rozúčtování a tu změnu dělají, mi přijde, že nebyla úplně ani realistická. Ale hlavně skutečně definovali, že změna pouze těchto procent by byla kontraproduktivní.
Já bych chtěl navázat na ten kulatý stůl. Myslím si, že minimálně pozvaní účastníci mají informace z tohoto kulatého stolu. Já zde nechci zdržovat předčítáním závěru toho kulatého stolu. Řeknu to asi ve stručnosti takto. Pokud bychom se rozhodli jít pouze cestou vyhlášky, což by se v dalo stihnout i v minulém roce, pokud bychom měli kvalitní vstupní data, bylo by možné to zvládnout relativně rychle. Proč jsem to dal do příští topné sezóny, i když ambice je mít to rychleji?
My jsme navázali spolupráci s ČVUT a skutečně potřebujeme zohlednit typy budov, zateplení. Ale není to jenom zateplení. Třeba i panelové domy, které prošly zateplením, ale mají stálé nastavení té topné soustavy jako původní, tak vlastně topí téměř stejné. Nicméně pouze neuniká to teplo ven z té budovy. Chceme to skutečně udělat tak, aby to zohledňovalo energetickou náročnost domů určitého typu bydlení, abychom dokázali pracovat s polohou bytů. Aby to skutečně nebylo tak, že někdo si významně ztlumí svoje topení, tím pádem bude čerpat pouze z okolních bytů. Pokud i tito udělají to samé, tak ten problém vlastně nevyřešíme.
Stejně tak nelze hledět na to, že pouze ten, kdo výrazně spoří, může být v tom systému zvýhodněn. Protože jsou lidé, nemocní, lidé staří, kteří samozřejmě v rámci té nastavené teploty ve svém bydlení nemůžou jít na nějaké hladiny, kdy by jim prostě byla zima, mrzli by, mohli by nastydnout. Těch zranitelných skupin je hodně. Jsou to nemocní, jsou to senioři, ale i v případě, když máte doma caparta nebo malé děcko, které tam furt běhá neoblečené, tak prostě to jsou situace, kdy skutečně neplatí nějaká rada pro lidi, kteří jsou třeba otužilí, tak tam musíme zohledňovat i tyto věci.
Proto by ten zásah měl být, řekněme, prodiskutovaný odborně, pracovat s odbornými daty ve spolupráci s ČVUT, a určitě půjdeme cestou vyhlášky, ale pokud by vyhláška nebyla postačující, stále bych ji chápal jako jakýsi hot fix, jako záplatu na řešení, a doporučoval bych, a toto se shodují i odborníci, sáhnout i do samotného zákona o službách, pokud to bude nutné. Ta vyhláška umožňuje výrazně rychlejší proces a třeba nějaké opravy, které by hýbaly pouze s těmi, jak pan Nacher prostřednictvím paní předsedající řekl, procentními body, protože hovořit o procentech může být zavádějící, procentními body může být rychlé řešení, ale měli bychom uchopit i tu energetickou náročnost budov možná i jako komplexněji změnou zákona, což by mělo vyjít i z té debaty s ČVUT. Odborníci řekli, že s tímto pomohou. Já si myslím, že zejména s tou dynamikou pracování tepla v budovách, že to není moc politická otázka, není to ani empirická otázka. Pravděpodobně každý z vás má nějaké zkušenosti, ve vlastním je to trochu jiné, pokud bydlíte v domě, kde je více bytů, tak prostě jsou to atypické situace. Mohli bychom to stavět na nějakém pocitu jednotlivce.
Já jsem velmi rád za aktivitu Patrika Nachera i dalších a věřím, že prostě teď se tím budeme prokousávat, a v prvních měsících na jaře bychom měli mít faktické vstupy proto, abychom se rozhodli, jestli půjdeme vyhláškou, což je relativně rychlý proces. A tou si myslím, že bychom měli jít stejně, nebo s ambicí, že uděláme změnu v daném zákoně. Pokud bychom ji limitovali pouze na problematiku rozúčtování tepla, tak si myslím, že by ten proces nemusel být výrazně delší, i když z logiky věci se tam pracuje s termíny projednávání na vládě, ve sněmovně, na výborech. A nevím, jestli třeba v polovině nebo v létě by bylo správné to nějak tlačit rychleji. Takže začátek v následujících měsících, začátek jara vstupy, o tom bychom mohli již aktivně informovat spotřebitele, bytová družstva i občany. Z toho vědí, že takováto úprava přijde, mohou se na to připravit i třeba v systému rozúčtování, a v nějaký moment by si sedla vyhláška, anebo zákon, podle toho, jakou cestu zvolíme. A já bych chtěl poděkovat panu Nacherovi, že tohle téma zvedá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
