Nový rok budeme zahajovat prezidentskými volbami. A jak působilo vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana? „Neřekl bych, že to bylo poselství, ale jen váhavé rozloučení. Prezident se ale loučil s celou jednou politickou generací, která si od změn po roce 1989 hodně slibovala. A teď si myslí, že to tak nějak podivně nevyšlo. Snad by mu pomohlo citovat Nezvalovy verše až do konce. Nejde v nich jenom o sbohem a šáteček, ale i o to eschatologické – naplň se osude!“ říká Zbořil.
Kdo by hájil ČR před Bruselem lépe?Anketa
Jak se Miloš Zeman zapíše do historie? Vzpomínáte na nějaký velmi významný krok nebo naopak zásadní přehmat? „Dovolil bych si tvrdit, že jeho ‚zápis do historie‘ bude velmi podobný spoluúčasti na dějinách naší země jako všech jeho předchůdců. I oni byli oslavováni, anebo pomlouváni, tak intenzivně, jak se aktuálnímu politickému režimu a jeho sluhům účelově hodilo. Připomínaly se léta jejich kriminálů, nebo se o nich naopak nemluvilo a vždy se našli ‚básníci‘, kteří jejich osudy uměli vložit do svých veršů,“ popisuje Zbořil. „Většinou se na ně rychle muselo zapomenout, ale ‚kalné září‘ nebo ‚pochod do bitev před řadami‘ v dějepisu už navždy zůstanou. Je ‚módou sezóny‘ nejen tepat do nepravostí, ale i jejich viníků. Čas, který u nás doma až příliš často trhá oponou, to ale nejen odsoudí, ale i rozmělní. A. J. Liehm měl na svém parte citát Jean Paul Sartra – Nezapomeň, že po tobě zůstane je to, co o tobě lidé napíšou… Dodejme jen, že tak tomu vždy bylo, a že tomu tak i bude,“ dodal.
„Nebyl ani Bůh, ani ďábel“
A jaký byl Miloš Zeman prezident? „Nebyl to ani Bůh, ani ďábel, ani člověk jen chybující nebo ‚otvírající budoucnost‘. Žil a byl v úřadu v době, kdy se mýlili národohospodářští vzdělanci i lidé vandrující do politické filozofie. Měl monotematické vyjadřovací schopnosti, kterých si někteří považovali, jiní je znenáviděli. Snažil se dělat ‚českou politiku‘, což se mu ne vždy dařilo, ale o nic hůře nebo lépe než snad všem jeho předchůdcům. A tím myslím opravdu a doslova všechny,“ dodává Zbořil.
Fotogalerie: - Prezidentská klání na veřejných místech
Zatím dávají průzkumy šanci Danuši Nerudové nebo generálu Pavlovi. „Chtělo by se s jiným českým básníkem tvrdit, že to budou bouřné časy, do kterých jsme se narodili. Ale kdy tomu bylo jinak? Petr nebo Pavel, Nerudová nebo Neruda, všechno už tady bylo a proč by tomu mělo být jinak,“ komentuje Zbořil. „Střípky zdravého rozumu, které se tu a tam objevují, nejsou nijak oslňující a ani v poslední době vizuální adorace ‚doby nesvobody‘ neznamenají, že na českou politickou scénu přicházejí jiné postavy než z dávno vyzkoušené a ‚prověřené‘ commedia dell‘arte,“ dodal.
„Já nechal svět jít kolem“
Naší zbraní je solidarita, připomenul předseda Senátu Miloš Vystrčil, zhodnotil, jak výborně jsme zvládli naše předsednictví. Podle Vystrčila bychom se měli více věnovat změnám klimatu, vztahům mužů a žen a národnostních menšin. Mluvil i o tom, že nikdo z nás není nula. „Tato tři politická hesla, která zmiňujete jako výroky předsedy Senátu Parlamentu České republiky jsou tak jednoduchá a banální, že jsou použitelná pro výlet na Tchaj-wan nebo na jakýkoliv ‚summit‘ kohokoliv a kdekoliv. Jiný český básník by na jejich hodnocení mohl zvolit verš ‚já nechal svět jít kolem‘,“ říká Zbořil.
Psali jsme:
Pracovníci Úřadu vlády ČR a Ministerstva vnitra vypracovali plán na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami milionů korun podporovat nezávislá média, která se snaží dezinformace potírat. „Před rokem 1989 by se mohl takový plán prezentovat pod heslem ‚Další vítězství pracujícího lidu‘ případně i jako ‚Další rána válečným štváčům‘. J. V. Stalin měl už v dvacátých letech 20. stol. radu: ‚Nu což, budeme je tedy bít rublem!‘ Tento bojovný plán ‚boje s vnitřním nepřítelem‘ už dnes vstupuje do dějin jako úřad hr. Josefa Sedlnického z Choltic v 19. stol,“ uvedl Zbořil.
„Snad z jeho rozhodnutí naši dnešní ‚potírači dezinformací‘ něco opíšou, možná by je překvapilo, jak se v tehdejší revoluční době státní úředníci snažili dbát zákonů nařízení úřadů C. a k. monarchie a komu byl svěřen dozor nad ‚finanční podporou‘ ochotných a spolupracujících,“ dodal.
V neděli uplynulo 30 let od rozdělení Československa. „V těchto dnech opatrně vzpomínají na zánik Československa mnozí. Většinou podle výše svého služebního platu (třeba v EU) a zařazení v rámci akademického personálu. Překvapilo mne hned několik diskusí českých a slovenských historiků pomalu odcházející střední generace, které byly objektivní, věcné a odpovídající úrovni jejich vzdělání. A to nemluvím o ‚lidovém‘ hodnocení procesu likvidace společného státu, hned počínaje jarem 1990 a trochu zapomínaným příspěvkem Václava Havla, který je, mimochodem a podle mého názoru, věrně popsán v Žantovského životopisu Havel (2014),“ uvedl Zbořil.
Nestrašil, ale uklidňoval, nenařizoval a neporoučel
Na závěr, k národu promluvil s novým rokem také předseda vlády Petr Fiala a jak hodnotíte jeho proslov? „Když si vzpomeneme na různá ‚poselství k národu‘, kterými k nám mluvili různí předchůdci pana premiéra Fialy, a přehlédneme-li k němu na veřejnosti pěstovanou předsudečnou nenávist, musíme konstatovat, že tento jeho novoroční projev odpovídal jeho naturelu i vládním představám o nadcházejícím období alespoň v horizontu jednoho roku. Byli jsme léta zvyklí na zneužívání veřejných vystoupení politiků v zájmu politikaření a politické hašteřivosti a zejména toho se tentokrát dokázal Petr Fiala vyvarovat,“ uvedl Zbořil. „Jistě, některá jím zmiňovaná fakta v zájmu šíření dobré víry a optimismu budou opozice a kritici pana premiéra zneužívat, ale jako celek splnil novoroční projev svůj účel. Nestrašil, ale uklidňoval, nenařizoval a neporoučel, ale žádal o pochopení a spolupráci v zájmu dobra všech občanů České republiky. Komu se to zdá být málo, ať si vzpomene na různá hesla, výkřiky a projevy reprezentantů různých politických stran přeplněných nenávistí a zlobou bez ohledu na to, kdo měl být cílem těchto spílání a urážek v posledních několika letech,“ dodal.
„Už jenom to, že se Petr Fiala dokázal vyhnout současného módu politického diskurzu, a přesto zůstal kritický ke svým politickým oponentům, svědčí o důkladné přípravě jeho novoročního vystoupení. Pokud bych si mohl dovolit kritizovat některou část jeho novoročního projevu, pak by to mělo být téměř všechno, co se týkalo zahraniční politiky ČR a působení ČR zástupců v evropských ‚temných strukturách‘, na které Petru Fialovi nezbylo moc času. Když se podíváme na to, jak se tvoří mezinárodně-politický konsenzus v současné době v Evropě a v různých částech světa, lze pochopit, že je někdy lepší o něčem spíše nemluvit, než na sebe zbytečně upozorňovat,“ uvedl. „S ohledem na postavení ČR v Evropě a ve světě, o kterém si můžeme myslet, že je trochu jiné, než jak o něm pan premiér hovořil, je to prozíravější než aktivismus, který v současné době vidíme v některých sousedních zemích. A pokud lze slovům Petra Fily věřit i v otázkách bezpečnosti a vojenské strategie, pak se nám zdá být hodné pozornosti, že současná vláda nevidí střední a východní Evropu jen jako vojenský operační prostor, ale vnímá jej i v rozměrech současné logistiky, anebo jak se dříve říkalo týlového zabezpečení, jak tomu bylo snad už od dob Marie Terezie a Josefa II.“ Uzavřel dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
leo77
