Janda (ODS): Válka na Ukrajině ukázala, proč je dobré být Evropanem. I bez ideologie

02.03.2023 22:59 | Komentář

Poslanec Občanské demokratické strany Jakub Janda podle svých slov nikdy nebyl a nebude přílišným eurofanatikem.

Janda (ODS): Válka na Ukrajině ukázala, proč je dobré být Evropanem. I bez ideologie
Foto: ODS
Popisek: Jakub Janda

Vstup do Evropské unie tehdy bral jako pragmaticky dobrou volbu, jako návrat do kulturně-politického společenství, kam jsme kdysi patřili - jako ten opěvovaný „návrat do Evropy“. Dneska bychom to dle Jandových slov ale měli vidět ještě jinak. 

Anketa

Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?

96%
2%
hlasovalo: 31665 lidí

Jakub Janda: Začnu trošku osobně. Když jsme do EU vstupovali, bylo mi 26 let. Kariéra skokana na lyžích, kterou jsem i díky přispění lidí kolem mě dotáhl do úspěšného konce, byla v běhu. A vstup do EU jsem prostě bral jako takříkajíc loženou příležitost, jak se logisticky i politicky přiblížit Západu. A jsem rád, že se tak i stalo.

Naše „evropanství“

Rok od vpádu ruských sil na zbytek Ukrajiny je ale dobrou příležitostí si také ukázat, jak je to s tím naším „evropanstvím“. Jsem opravdu hrdý na to, co naše země – a současná vláda s odpovědným premiérem – pro Ukrajinu dělá. Že jen trpně nepřihlížíme zvěrstvům, která se nám dějí za humny. A že nejsme jen tím mlčícím nárazníkovým pásmem, jako v uplynulých staletích. Prostě, že víme, kam patříme.

Ve fungování zkostnatělých evropských institucí je toho hodně co měnit. A i konflikt na Ukrajině ukázal, jak nezastupitelná je role jednotlivých států a národních vlád. To je základ, který Evropu dělá tím, čím je. Nikoliv bruselská byrokracie a čím dál intenzivnější centralizace. A v tom vidím základ evropské myšlenky, schumanovských ideálů, které se časem trošku zvrtly ve zmíněném evropském byrokratismu. A právě Ukrajina, jakkoliv je tamní konflikt tragický, je příležitostí si připomenout, o čem ta evropská součinnost vlastně je.

Nazývejme věci pravými jmény. Neexistuje žádný evropský národ, žádná evropská vláda a bruselsko-štrasburské instituce mají hrát pouze koordinační roli. Ale existuje cosi, jako evropské vědomí a svědomí. A konflikt na Ukrajině nám ukázal, na čí straně stojíme. A jestli ten zvláštní konstrukt jménem Evropská unie má své opodstatnění.

Za mě, má. Jen ho musíme trošku opravit a upravit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Budoucnost: Problémy zemědělství. Klíčové je správně nastavit dotace

10:14 Budoucnost: Problémy zemědělství. Klíčové je správně nastavit dotace

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k zemědělství.