Kolaja (Piráti): Automatická kontrola soukromých zpráv otevírá dveře dalšímu zneužití

07.02.2023 12:32 | Tisková zpráva

Návrh Evropské komise na plošnou kontrolu soukromých zpráv otevírá prostor pro hackery či zahraniční zpravodajské služby. Ty by se tak mohly dostat ke komunikaci běžných lidí, novinářů či aktivistů.

Kolaja (Piráti): Automatická kontrola soukromých zpráv otevírá dveře dalšímu zneužití
Foto: pirati.cz
Popisek: Marcel Kolaja

U příležitosti dvacátého Dne bezpečnějšího Internetu, který se koná v úterý 7. února, před tím varuje pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Nová legislativa, která by umožnila uložit komunikačním platformám povinnost plošně kontrolovat veškeré zprávy, si klade za cíl bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí. Podle Kolaji je úmysl sice dobrý, navrhovaná úprava však problém nevyřeší. Naopak představuje nebezpečný precedens pro další narušování soukromí.

„V důsledku nového nařízení z pera socialistické komisařky Ylvy Johansson by každá zpráva prošla automatickou kontrolou. A to včetně šifrované komunikace, kterou nyní nyní prohledávat nelze. Provozovatelé by museli do programů včlenit jakási zadní vrátka, přes která by zprávy kontrolovali. V tom okamžiku ale vznikne slabina, kterou mohou zneužít zločinci nebo třeba zahraniční zpravodajské služby,” vysvětluje Kolaja.

Ohroženo tak bude soukromí běžných lidí, ale také novinářů, aktivistů či třeba opozičních politiků v autoritářských režimech. Ti totiž na šifrovanou komunikaci mnohdy spoléhají, aby se mohli bezpečně domluvit. “Jde o tvrdý zásah do soukromí občanů, a tím i do základních lidských práv. Proto je pro Piráty návrh nepřijatelný,” říká Kolaja.

Legislativa navíc může být v budoucnu použita jako precedens k dalšímu monitorování soukromých aktivit. “Když donutíme poskytovatele služeb nasadit technologii, která umožní šmírovat občany, riskujeme, že bude v budoucnu využita i za jinými účely. Jde o krok, který bude prakticky nemožné později vzít zpět,” dodává Kolaja.

Poukazuje přitom na fakt, že v minulosti byl takový zásah do soukromí nemyslitelný. Vloni však byla schválena výjimka ze směrnice o soukromí. Provozovatelé komunikačních platforem si tak ponechali možnost šmírovat lidi. Nyní by nová legislativa umožnila učinit z této možnosti povinnost a dotkla by se tak všech evropských občanů.

Legislativa navíc efektivní boj se sexuálním zneužíváním dětí na Internetu nezaručuje. Predátoři se podle Kolaji pouze uchýlí k jiným metodám komunikace. Piráti proto prosazují, aby Evropa tento problém řešila za pomoci edukace. Té se věnuje i každoroční akce Den bezpečnějšího Internetu, kterou svět letos slaví již podvacáté. Informace a tipy na toto téma letos přináší i informační kampaň Marcela Kolaji s názvem "Ochraňuj, nešpehuj”. Na webových stránkách ochranujnespehuj.eu  europoslanec vysvětluje úskalí legislativy navrhované Evropskou komisí a uvádí možnosti skutečného zlepšení ochrany nezletilých.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ostrá (SOCDEM): Model hospodářského růstu na základě nízkých mezd se už dávno vyčerpal

14:17 Ostrá (SOCDEM): Model hospodářského růstu na základě nízkých mezd se už dávno vyčerpal

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výši mezd.