Protože jsme v loňském roce přijímali legislativní úpravu, která úplně v prvopočátku počítala se základním rámcem dočasné ochrany do konce března roku 2023, následně jsme dělali některé parametrické změny v novelách lex Ukrajina 2 až 4, tak tato novelizace přináší úpravu, která bude řešit nejenom současnou situaci z pohledu dosavadní praxe připomínek měst, obcí, krajů, jednotlivých resortů, nevládních organizací, ale právě bude reagovat i na to, aby tato účinná a efektivní pomoc mohla pokračovat i po 31. březnu 2023.
Když tedy shrnu ve výčtu konkrétních bodů, co se touto novelizací bude realizovat, tak je to prodloužení platnosti zákona o jeden rok, tedy do 31. března 2024. Cílem návrhu je také balancovat vyšší adresnost dávkové podpory a schopnost úřadů práce zajistit administraci dávkových nároků v reálném čase a v dané situaci. To znamená, počítáme s tím, že ty úpravy, které děláme, tak je děláme ve speciálním schématu pro ukrajinské válečné uprchlíky. Děláme je mimo režim současného sociálního systému, který je běžně určen pro občany České republiky, a děláme to především s cílem jednoduché administrace, která poběží v rámci digitálního rozhraní, tak jak nám dneska běží solidární příspěvek a humanitární dávka u ukrajinských uprchlíků, která je dneska využívána víc jak z 90 procent v digitálním podání.
Nadále zůstává zachována specifická forma dávky zabezpečení cizinců s dočasnou ochranou, tedy právě humanitární dávka a příspěvek pro solidární domácnost. Finanční podpora bydlení a ubytování osob s dočasnou ochranou bude zajištěna tak, že pro stanovení nároku na humanitární dávku budou zohledňovány započitatelné náklady na bydlení, jejichž výše se odvíjí od počtu osob a typu bydlení nebo ubytování, započitatelné náklady na bydlení budou stanoveny nařízením vlády.
Humanitární dávka ve výši životního minima bude náležet maximálně po dobu 150 dnů po udělení dočasné ochrany, poté bude snížena na úroveň existenčního minima, nemá-li osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce, tedy není ve věku do 18 let nebo nad 65 let nebo nestuduje do 26 let věku nebo není ta osoba těhotná či zdravotně postižená nebo nepečuje o dítě do 6 let nebo o osobu se zdravotním postižením.
Humanitární dávka se z důvodu specifických potřeb osoby s dočasnou ochranou bude navyšovat formou násobku základní částky, jeden a půl násobek bude u osoby se zdravotním postižením a 1,2 násobek u dětí od 6 do 10 let. Osobám, které spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby bude poskytována společná dávka, jejich příjmy a majetkové poměry budou posuzovány společně.
Příspěvek pro solidární domácnost bude od července 2023 poskytován, pouze pokud cizinci s dočasnou ochranou sdílí ubytování s poskytovatelem ubytování. Pokud je pronajímán celý byt, budou již náklady na bydlení uhrazovat ze svých příjmů, včetně humanitární dávky přímo s cizinci s dočasnou ochranou.
Novela zákona č. 211/2000 Sb., o státním fondu podpory investic ve znění pozdějších předpisů - tuto část připravilo do lex Ukrajina opět Ministerstvo pro místní rozvoj. Tak tato část bude umožňovat použití peněžních prostředků fondu na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu osobě s dočasnou ochranou.
Novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů - tuto část připravilo Ministerstvo zdravotnictví - bude zjednodušovat získání kvalifikací v oboru logopedie.
Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Zde bude doplněna informační a registrační povinnost zaměstnavatelů, kteří zaměstnají cizince a osoby s udělenou dočasnou ochranou.
Novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů. Zde bude rozšíření okruhu údajů vedených v registru pojištěnců a v registru zaměstnavatelů. Správcem bude Česká správa sociálního zabezpečení o údaje o zaměstnancích požívajících dočasnou ochranu. Upřesnění způsobu oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání, jde-li o zaměstnance požívající dočasné ochrany.
Dále novela zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace ve znění pozdějších předpisů. Připravilo tady tuto část Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví. Je navrhováno časové omezení poskytování bezplatného ubytování nejvýše po dobu 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany. Neplatí to ale pro tak zvané zranitelné osoby, jejichž okruh je sjednocen s okruhem zranitelných osob pro účely humanitární dávky. To je velmi důležité, aby bylo jasné zajištění garance toho, že pro ty zranitelné skupiny obyvatel nemůže nastat situace, že by byly takzvaně řečeno lidově, vyhozeni někam na ulici. Zajištění zázemí pro registrace osob žádajících o udělení dočasné ochrany přechází pod Ministerstvo vnitra. Zajištění nouzového ubytování zůstává i nadále v gesci krajů. Tato oblast byla takto konzultována a dohodnuta právě s Asociací krajů, kteří byli a jsou součástí pracovního týmu.
Vytvoření sítě míst prvního kontaktu, tedy poskytování základní zdravotní péče pro pacienty - cizince s dočasnou ochranou - mimo zdravotnická zařízení. Předpokládané dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, změna zákona o opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Náklady na humanitární dávku například za měsíc říjen 2022 byly ve výši 651,2 milionu korun, poskytnuto na základě 93 000 žádostí pro 142 000 osob s dočasnou ochranou. Za říjen 2022 byl příspěvek pro solidární domácnost vyplacen zhruba 17 700 příjemcům - solidárním domácnostem, v jejichž rámci bylo podpořeno zhruba 47 000 cizinců s dočasnou ochranou. Z toho přibližně dvě třetiny samostatném ubytování a jedna třetina osob ve sdílené domácnosti s příjemcem příspěvku. Náklady na příspěvek pro solidární domácnost za měsíc říjen, tedy vyplaceno listopadu, byly ve výši 161 milion korun.
Jelikož je nově upravená humanitární dávka více adresnější a reaguje se na majetkovou a příjmovou situaci osob s dočasnou ochranou, předpokládá se, že náklady na výplatu humanitární dávky se budou nadále snižovat. V tuto chvíli nemá MPSV v rámci výdajových limitů svého rozpočtu zabezpečeny finanční prostředky. Toho jsme si vědomi a samozřejmě budeme v průběhu příštích měsíců jednat o dokrytí těchto finančních prostředků s Ministerstvem financí podle potřeby a podle toho, jak bude v příštích měsících vyvíjen nárok o tuto formu podpory.
Pokud jde o změnu zákona o státním fondu podpory investic, novela zákona sama nevyvolává žádné dopady na státní rozpočet, konkrétní dopady budou zhodnoceny v rámci odůvodnění potom nařízením vlády, které stanoví podrobnosti využití prostředků Státního fondu podpory investic pro tento účel.
Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojs Ruské federace. Budou zde také náklady spojené s převzetím a následným provozováním KACPU. Ministerstvem vnitra jsou odhadovány na částku zhruba 300 milionů korun. Řešení otázky zranitelných osob z pohledu veřejného zdravotního pojištění - vliv na výdaje státního rozpočtu maximálně v řádech jednotek milionů korun ročně. Možnost poskytování ambulantní péče v místech pobytu osob přicházejících z Ukrajiny - odhadovaných dopad do systému veřejného pojištění 9 až 18 milionů korun. Účinnost zákona navržená s výjimkami je dnem 1. dubna 2023.
Úpravy zákona č. 66/2022 Sb., se navrhují s účinnosti k 1. červenci 2023 s výjimkou ustanovení o prodloužení platnosti zákona č. 66/2022 Sb., které se navrhuje stanovit již dnem 31. března 2023, a ustanovení, které umožní s předstihem vznik informačního systému pro evidenci bytů pro cizince s dočasnou ochranou.
Dále účinnost úpravy zákona č. 65/2022 Sb., se navrhuje k 1. dubnu 2023 s výjimkou ustanovení, kterým se z nouzového ubytování vyčleňují byty. Účinnost od 1. července 2023. Důvodem je sladění účinnosti úprav zajišťujících finanční podporu v tomto typu bydlení. Děkuji za pozornost.
Ing. Marian Jurečka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
