Dle Křesťanskodemokratické unie Německa (Christlich Demokratische Union Deutschlands, CDU), největší liberálně-konzervativní strany v Německu, by v budoucnu měli být odmítnuti žadatelé o azyl už na vnějších hranicích Německa, pokud již byli přijati „v jiném členském státě Evropské unie nebo schengenského prostoru“. Podobně by měli být odmítnuti i ti migranti, „kteří mohou požádat o azyl v zemi, z níž chtějí vstoupit“.
Obě věty byly o víkendu přidány do návrhu nového základního programu strany na programové komisi CDU.
Vnímáte Izrael jako spojence České republiky?Anketa
Doposud se v programu uvádělo, že „kontroly na vnitřních hranicích musejí být možné i nadále, dokud nebude zaveden funkční systém ochrany vnějších hranic“.
Dle dokumentů, kterými disponuje nejčtenější německý on-line deník Bild požádalo o zpřísnění okresní sdružení Dolního Porýní. Sdružení mělo argumentovat tím, že „kontroly na hranicích vedou k výraznému snížení nelegálního přistěhovalectví pouze tehdy, pokud jsou spojeny s odmítnutím“.
Konečné slovo o zpřísnění bude mít CDU v květnu na konferenci spolkové strany v Berlíně.
„Dokud nebudou účinně chráněny vnější hranice EU, může k tomu významně přispět navracení na vnitřních hranicích. Pro skutečně účinné snížení nelegální migrace do EU je však správným přístupem navracení na vnějších hranicích EU,“ řekl předseda bruselské pobočky CDU a současný kandidát strany do Evropského parlamentu, Tim Peters.
Peters je přesvědčen, že vstup do schengenského prostoru automaticky zahrnuje i překročení vnitřních hranic a považuje za absurdní posílat uprchlíky nejprve do země, když by jejich procedury měly být převážně vyřizovány v bezpečných třetích zemích. To zahrnuje okamžité odeslání každého zachráněného ze Středozemního moře do třetí země.
V Evropském parlamentu byl nicméně začátkem dubna schválen pakt Evropské unie o migraci a azylu, známý též jako migrační pakt – soubor deseti legislativních návrhů k reformě evropské migrační a azylové politiky.
Návrh o řízení azylu a migrace, tzv. „povinné solidarity“ podpořilo 322 poslanců, 266 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování. Podle tohoto návrhu by měly zemím Evropské unie, které jsou vystaveny migračním tlakům, přispět ostatní členské státy tím, že žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany přemístí na své území, poskytnout finanční příspěvky nebo operativní technickou podporu.
Každý rok bude vytvořen fond solidarity, do kterého budou muset všechny země EU přispívat relokacemi nebo finančními příspěvky. Výpočet příspěvku každého členského státu vychází z počtu obyvatel (50 %) a jeho HDP (50 %), přičemž každá země se může svobodně rozhodnout o typu příspěvku. Nové nařízení stanoví minimální hranici pro relokaci na 30 000 žadatelů a finanční příspěvek na 600 milionů eur.
Kdo byl vaším favoritem ve druhém kole slovenských prezidentských voleb?Anketa
Místopředseda parlamentní frakce CDU/CSU Jens Spahn je však toho názoru, že Německu by pomohla „několikaletá pauza od nelegální migrace“, vzhledem k tomu, že za posledních 10 let přišlo do Německa okolo 3,8 milionu migrantů. Pauza je dle jeho slov nezbytná k tomu, aby se zdařila integrace uprchlíků, kteří se již v Německu vyskytují.
„Cíl pro nelegální migraci by měl být ve skutečnosti nulový. Tedy neregulérní, nelegální, nikoli legální. A cíl věcí, které nejsou legální, je podle mého názoru nula,“ uvedl Spahn v rozhovoru pro Bild v souvislosti s cíli koalice CDU/CSU v oblasti nelegální migrace, který byl kdysi stanoven na 200 tisíc osob ročně.
Za chybný Spahn považuje mechanismus, kdy „jakmile jednou vstoupíte do EU, jakmile vstoupíte do Německa, můžete zůstat“. Spahn upozornil, že je důležité, aby byla realizována koncepce CDU o provádění azylového řízení v bezpečných třetích zemích mimo Evropu. Tam by mělo být nejen provedeno řízení, ale také poskytnuta ochrana.
Spahn nicméně připustil, že existují i další opatření, jako právě hraniční kontroly nebo odmítnutí migrantů na hranicích.
„Pokud budeme lidem stále říkat, že nemůžeme nic dělat, protože systém je takový, jaký je, pak budou systém zpochybňovat,“ oponuje Spahn kritikům. „Neexistuje žádné právo moci si vybrat, kde na světě budete žít.“
V rozhovoru se vyjádřil i k rostoucím počtům trestných činů páchaným neněmeckými obyvateli Německa. Mnoho migrantů do Německa dle jeho slov přichází z „úplně jiných“ společností s naprosto odlišnými kulturními podmínkami a ze zemí, v nichž de facto neexistuje žádná státní autorita a řád“ – a v nichž „v případě pochybností není mírové soužití téměř známo“. Tyto zkušenosti migrantů pak formují chování i v Německu, což se propisuje právě do kriminálních statistik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.