SVS ruší mimořádná veterinární opatření, omezující venkovní chov drůbeže

04.03.2023 13:20

Státní veterinární správa (SVS) od pátku 3. 3. 2023 zrušila mimořádná veterinární opatření z poloviny loňského prosince, zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky). Důvodem ukončení opatření je zlepšení nákazové situace v ČR i zahraničí.

SVS ruší mimořádná veterinární opatření, omezující venkovní chov drůbeže
Foto: Státní veterinární správa
Popisek: Státní veterinární správa

Přesto SVS vyzývá chovatele, aby nadále dodržovali pravidla biologické bezpečnosti v chovech, zejména minimalizovali kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky.

Zatímco v průběhu letošního ledna bylo v České republice potvrzeno 13 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže, v průběhu února růst počtu nových ohnisek zpomalil a byla potvrzena pouze čtyři nová ohniska. Pokud jde o volně žijící ptáky, byl poslední případ v ČR potvrzen 22. února.

Anketa

Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?

96%
2%
hlasovalo: 31665 lidí

Od února 2023 v Evropě můžeme pozorovat zlepšení nákazové situace ptačí chřipky v chovech drůbeže. V lednu bylo potvrzeno celkem 118 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v chovech drůbeže, nejvíce ohnisek se objevilo ve Francii a v Polsku. V únoru bylo potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce hlášeno opět z Francie. Především v oblasti zemí sousedících s ČR lze pozorovat v měsíci únoru 2023 pokles jak počtu ohnisek v chovech, a to o více než polovinu ve srovnání s lednem 2023.

„Přestože dochází k ukončení omezení venkovního chovu drůbeže, apelujeme na chovatele, aby si i nadále uvědomovali vysoké riziko, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti,“ uvedl ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán.

Vhodným preventivním opatřením je například zasíťování výběhů. Zásadní je rovněž, aby voda a krmivo nemohly být kontaminovány trusem volně žijících ptáků a byly drůbeži podávány v budovách nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.

Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, či aktivaci dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu.

V loňském roce bylo pak v tuzemských chovech drůbeže postupně potvrzeno 20 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

20:48 Český statistický úřad: Doktorandů je nejméně za posledních dvacet let

Na vysokých školách v Česku se v roce 2023 vzdělávalo 308,6 tisíc studentů, z nichž téměř pětinu tvo…